Francie má na Macrona vyhraněné názory, přesto má velkou šanci na znovuzvolení

Prezidentovi se sice od posledních voleb podařilo obrousit hrany veřejného mínění o své osobě, přesto má už jen čtyři měsíce na to, aby spoluobčany přesvědčil, že je nejlepším kandidátem v nadcházejících prezidentských volbách.

První kolo prezidentských voleb ve Francii je naplánované na neděli 10. dubna. V čele všech dosavadních průzkumů se zhruba se čtvrtinou preferenčních hlasů drží právě Macron. Na druhém a třetím místě s odstupem několika procentních bodů jsou europoslankyně a šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová a bývalý politický komentátor, často označovaný jako krajně pravicový, Éric Zemmour. Jejich vzájemné pořadí se v různých průzkumech mění.

Při nástupu do Elysejského paláce bylo Macronovi 39 let. Stal se tak nejmladším francouzským prezidentem. Téměř pět let po svém zvolení přesvědčil Francouze o svých schopnostech vládnout. Podle průzkumu Ifop-Fiducial pro rozhlasovou stanici Sud Radio, který byl zveřejněn na konci října, téměř každý druhý uznává jeho "postavení" hlavy státu. Schopnost "hájit zájmy Francie" a "vědět, kam směřuje," či "kompetentnost" mu rovněž přiznává téměř polovina dotázaných.

Kromě toho se podle Frédérika Dabiho, generálního ředitele Ifopu pro veřejné mínění, "mírně rozplynul obraz arogantního prezidenta". Macrona popisuje Dabi jako "plastického prezidenta" se schopností přizpůsobit se. "Překvapuje mě zmírnění výčitek vůči muži, který byl obviňován, že zapomíná na střední a dělnickou třídu," pokračuje v analýze pro AFP Dabi. Celkem 47 procent dotazovaných považuje Macrona za sympatického, což je o šest procentních bodů méně, než před třemi lety.

Ve srovnání se svými předchůdci Nicolasem Sarkozym a Françoisem Hollandem je na tom ale Emmanuel Macron po stejné době v čele země v popularitě lépe. Pravicový politik Sarkozy stál v čele Francie v letech 2007 až 2012, při druhé kandidatuře ho porazil Hollande. Obliba socialisty Hollandea na konci jeho mandátu v roce 2017 byla ale tak nízká, že se ani neucházel o znovuzvolení. V tomto srovnání má Macron lepší vyhlídky na znovuzvolení. S Macronovým výkonem v čele státu je aktuálně spokojeno zhruba 40 procent dotazovaných.

Podle analýzy Ifop už také oslabuje Macronův obraz "prezidenta bohatých". Image v regionech mu loni vylepšilo jmenování premiéra Jeana Castexe, který byl do té doby regionálním politikem. Sympatie dalších částí veřejnosti si Macron získal nedávným uvedením francouzsko-americké černošské zpěvačky a tanečnice Joséphine Bakerové do pařížského Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností.

Schopnost "sjednocovat" a "chápat potřeby Francouzů" Macronovi podle průzkumu Ifop přisuzuje jen čtvrtina dotazovaných. Zhruba 40 procent jich oceňuje jeho schopnost "nabídnout vizi pro stát". Výhodou proti volbám v roce 2017 jsou jeho nové zkušenosti. A nikdo už nezpochybňuje, zda je tak mladý politik schopen vést zemi.

Ve svých projevech Macron hojně používá slova "společně" a "kolektivně", stále častěji také jezdí do regionů. Vládní většina své uskupení na podporu Macronovy kandidatury tento týden pojmenovala "Společně občané!" (Ensemble citoyens!), čímž chce vyjádřit svou jednotu a nezlomnost, píše Le Figaro. Na jejich setkání v Paříži bylo v pondělí na 1700 politiků, včetně několika současných i bývalých premiérů a ministrů.

Podpora volených zástupců je v systému francouzských prezidentských voleb velmi důležitá. Během podzimu sice mnoho osobností oficiálně oznámilo svou vůli kandidovat, ovšem o jejich zápisu na volební listinu rozhodne až v březnu ústavní rada. Pro účast je totiž potřeba písemná podpora 500 volených představitelů Francie, například poslanců, starostů nebo šéfů regionů. Aktuálně jich je zhruba 42.000 a každý může podpořit jen jednoho kandidáta. Podpisy navíc musejí být od zástupců z nejméně 30 departementů a zároveň z žádného z nich nesmí být více než 50 podpisů. Tento složitý systém od roku 1962 eliminuje zájemce, kteří by měli jen úzkou regionální podporu nebo byli bez vztahu s politikou.

K silným stránkám současného prezidenta patří autorita, přiznává mu ji polovina dotazovaných spoluobčanů. Zároveň by se ale mohla stát jeho slabinou, protože 55 procent dotazovaných ho považuje za "autoritářského". Obdobným způsobem bude muset Macron balancovat v mnoha oblastech, aby zároveň ujistil o svých schopnostech a síle, ale nepůsobil arogantně a nebezpečně. Na výsledky jeho snažení je potřeba počkat do 24. dubna, do druhého kola prezidentských voleb.

Témata:  Francie,  Emmanuel Macron