Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francie: Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny

Palestina
Palestina
Foto: Pixabay

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

"Není to symbolická záležitost nebo otázka politického postoje, ale diplomatický nástroj ve službách řešení v podobě dvou států žijících bok po boku v míru a bezpečí," uvedl Séjourné v prohlášení.

Dodal, že Francie zatím nepovažuje podmínky za splněné, aby takové rozhodnutí mělo skutečný dopad na mírový proces.

Irsko, Norsko a Španělsko ve středu oznámily, že 28. května oficiálně uznají Palestinu jako stát. Vyjádřily také naději, že podobně budou postupovat i další západní země.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v reakci nařídil okamžité stažení izraelských velvyslanců z Irska, Norska a Španělska na konzultace do Izraele a varoval před následky.

Stát Palestina uznává přibližně 144 ze 193 členských zemí OSN, včetně Ruska, Číny a Indie. Z 27 zemí Evropské unie tak zatím učinilo jen několik. Proti uznání Palestiny jako státu jsou i USA, nejbližší spojenec Izraele.

Podle Izraele by uznání státnosti Palestiny v současnosti znamenalo jakousi odměnu pro palestinské militantní hnutí Hamás za jeho útoky, píše Reuters. Izrael přitom s Hamásem v současnosti vede válku v Pásmu Gazy.
 
 Valné shromáždění OSN v pátek většinově schválilo rezoluci, která zlepšuje postavení Palestinců v rámci OSN a doporučuje přijmout je za plné členy v této organizaci. Uvedla to agentura Reuters.

Pro rezoluci, podle níž jsou Palestinci připraveni stát se členy OSN a přiznává jim dodatečná práva pozorovatelů, hlasovalo 143 členských zemí OSN. Devět bylo proti a 25 se hlasování zdrželo.

Proti návrhu byly kromě Česka a Izraele ještě Argentina, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA.

Při hlasování se zdržela řada evropských zemí, včetně Rakouska, Německa, Itálie a Ukrajiny, zatímco myšlenku palestinského členství podpořily Čína, Rusko, Indie a také Slovensko.

Rezoluce Valného shromáždění "určuje, že stát Palestina... by měl být přijat za člena (OSN)" a "doporučuje Radě bezpečnosti, aby tuto záležitost opětovně příznivě posoudila", píše se v textu přijatého návrhu.

Spojené státy již naznačily, že budou v Radě bezpečnosti vetovat plné členství Palestinců v OSN, která má v této věci konečné slovo. Veto uplatnili i v dubnu, kdy se hlasovalo o palestinské žádosti na návrh Alžírska.

Palestinci mají v současnosti status pozorovatelské země, která však není členem OSN. Měla by jí ale být přiznána nová práva, jako například možnost vstoupit do dalších orgánů OSN.

Tato změna začne platit v příštím zasedacím období Valného shromáždění, které začíná v září. Palestinci tak budou moci sami předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, na což dosud potřebovali spolupráci jiné země, uvedla televize France 24. Stále však nebudou moci hlasovat ani se stát členem RB OSN.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil posílení pravomocí za odměnu pro palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael poslední měsíce válčí v Pásmu Gazy. Stanovisko Valného shromáždění označil za absurdní, informovala agentura Reuters.

Palestinci o členství v OSN usilují dlouhodobě. Pozici pozorovatele získali v roce 2012 a o nové projednání členství požádali na začátku dubna, v době zvýšeného napětí v souvislosti s válkou Izraele a Hamásu v Pásmu Gazy.

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci uvedl, že bude nadále usilovat o plnohodnotné členství v OSN a že výsledek hlasování ukazuje, že svět je na straně Palestinců proti izraelské okupaci. 

Témata:  Palestina

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.