Je okupace správný pojem? Izraeli podle dohod patří většina Západního břehu

Izraelští vojáci vtrhli do uprchlického tábora Šu’fat severně od Jeruzaléma. Razie proběhly i v dalších táborech. Informovala o tom katarská stanice Al-Džazíra.

Izraelská armáda ve středu ráno zkomplikovala už tak složitou situaci na Blízkém východě. Letecky zaútočila na několik částí Západního břehu Jordánu, zabila nejméně devět Palestinců. Informovala o tom americká stanice CNN. Palestinské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že izraelské síly zabily v Dženínu dva muže ve věku 25 a 39 let.

Izraelské obranné síly (IDF) útok potvrdily a Izraelská bezpečnostní agentura (ISA) následně dodala, že s IDF spolupracuje na rozsáhlé protiteroristické operaci v Dženínu a Túlkarimu. „Operace byla zinscenována s cílem zmařit islámsko-izraelskou teroristickou strukturu. Írán pracuje na vytvoření východní fronty proti Izraeli,“ zdůraznil izraelský ministr zahraničí Israel Katz.

Podle serveru Al-Arabiya se kromě Dženínu a Túlkarimu nálety týkaly rovněž měst Náblus a Tubas. „Izraelské síly zabily nejméně deset lidí, včetně dvou Palestinců v Dženínu, čtyř v nedaleké vesnici a dalších čtyř v uprchlickém táboře poblíž Tubasu,“ vyčíslil palestinský Červený půlměsíc.

Izraelská strana podle informací Al-Arabiya žádné ztráty neohlásila. „Již v prvních hodinách jsme se setkali s výbušninami a setkali jsme se s palbou v reálném čase, kterou jsme si vyměňovali s teroristy zapojenými do boje,“ prohlásil mluvčí IDF Nadav Šošani. „Vojáci se zaměřili na směsici teroristických skupin a teroristických buněk,“ poznamenal.

Izrael podle ministra Katze tuto válku musí vyhrát. „Musíme se s touto hrozbou vypořádat stejně jako s teroristickou infrastrukturou v Gaze, včetně dočasné evakuace palestinských obyvatel a všech potřebných kroků,“ poznamenal šéf izraelské diplomacie.

Generální tajemník Palestinské národní iniciativy Mustafa Barghútí označil středeční izraelské akce za akt války. „To, co Izrael dělá, je vedení války proti okupovaným lidem, což je naprosté porušení mezinárodního práva o tom, jak by se měla chovat okupační mocnost,“ varoval.

„Používají nálety, letectvo, tanky, buldozery a snaží se přenést skutečnou genocidu a etnické čistky probíhající v Gaze na Západní břeh. Zničili vodovody, elektrické vedení, domy, školy – co chtějí? Chtějí vytvořit situaci, kdy nebudeme moci žít ve své zemi, a přesně o to osadníkům jde. Jde o judaizaci Západního břehu, o anexi Západního břehu a zabití jakékoli možnosti Palestinců být svobodní a mít vlastní stát,“ shrnul Barghútí.

Šošani přitom odmítl, že by šlo o rozšíření války. „Současná operace není extrémně odlišná od obvyklé činnosti armády nebo zvláštní.“

Z expanze války z Pásma Gazy na Západní břeh obvinil Izraelce i Hamás. „Mezinárodní společenství to nechává jen tak,“ uvedla teroristická organizace. Útoky odsoudila také Palestinská samospráva, který oblast spravuje. „Akce Izraele vedle ke katastrofálním důsledkům, za které zaplatí všichni,“ míní mluvčí Nabíl abú Rudeineh podle amerického listu New York Times.

Západní břeh trápí region přes sto let

Střety na Západním břehu jsou daleko intenzivnější od října loňského roku, kdy teroristická organizace Hamás zaútočila na židovský stát. „…jen za poslední rok jsme zaznamenali více než 150 střeleckých a výbušných útoků pocházejících z této oblasti,“ uvedl mluvčí IDF Šošani. „Izrael identifikoval systematickou íránskou strategii pašování zbraní a výbušnin na Západní břeh,“ doplnil.

Podle údajů AFP izraelské jednotky a osadníci od té doby zabili na Západním břehu Jordánu více než 640 Palestinců. Izraelské úřady uvádějí, že přišlo o život také nejméně 19 Izraelců.

Západní břeh Jordánu je region ležící západně od řeky Jordán. Na území zhruba o rozloze Moravskoslezského kraje žijí až tři miliony lidí. Mezinárodní společenství chápe šíření izraelských osad jako nelegální podle mezinárodního práva, přesto probíhá už dlouhé dekády.

Spojenci na konferenci v San Remu přidělili území Západního břehu britskému mandátu Palestina. Tento útvar existoval až do roku 1948; v Plánu rozdělení Palestiny bylo toto území navrženo jako součást arabského státu a rezoluce OSN č. 181 doporučovala rozdělení britského mandátu na židovský stát, arabský stát a mezinárodně spravovanou enklávu Jeruzalém.

Území v roce 1948 po útoku na nově vzniklý stát Izrael získalo Transjordánsko (dnešní Jordánsko); Izrael ho pak získal zpět v roce 1967 během Šestidenní války. Pod izraelskou kontrolou zůstalo až do roku 1982.

Rezoluce ze summitu Ligy arabských států v Rabatu roku 1974 označila Organizaci za osvobození Palestiny (OOP) za jediného legitimního zástupce palestinského lidu. Jordánsko se oficiálně vzdalo nároku na oblast v roce 1988 a nakonec samo zbavilo Palestince jordánského občanství.

Izrael ale neanektoval celý Západní břeh (s výjimkou východního Jeruzaléma a několika dalších oblastí, které anektoval po roce 1967). Většina mezinárodního společenství neuznává izraelskou suverenitu nad těmito oblastmi, a přestože Izrael má vojenskou kontrolu nad částmi Západního břehu, tato kontrola není považována za legitimní vládu nad územím.

Izrael také staví a rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu, což je předmětem velkého mezinárodního sporu. Tyto osady jsou v rozporu s mezinárodním právem podle ženevských konvencí, ale Izrael tento výklad zpochybňuje.

Podle egyptsko-izraelské mírové smlouvy z roku 1982 se přímá vojenská správa změnila na poloobčanský orgán, podléhající izraelskému ministerstvu obrany. Dohody z Osla z roku 1993 určuje jako Palestinskou samosprávu geograficky nesouvislé území zahrnující asi 11 % Západního břehu. Následně 28 % podléhá společné izraelsko-palestinské vojenské a palestinské civilní kontrole. Dalších 61 % je plně pod Izraelskou kontrolou.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem,  Izraelská armáda,  Palestina