Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Humanitární koridory se třetí den po sobě nepovedlo dohodnout, uvedl Kyjev

Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Foto: FREE Photo Kashuba Taras / UNIAN

Ukrajina a Rusko se ani dnes - tedy už třetí den po sobě - nedohodly na otevření humanitárních koridorů, kterými by se mohli evakuovat civilisté z ukrajinských měst zasažených boji. Podle agentury Ukrinform to oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková.

"Dnes, 19. dubna, bohužel žádné humanitární koridory neexistují. Pokračuje intenzivní ostřelování na Donbasu," napsala místopředsedkyně ukrajinské vlády na sociální síti Telegram s odkazem na průmyslovou oblast na východě Ukrajiny.

V obléhaném městě Mariupolu podle ní Rusové odmítají umožnit koridor pro odchod civilistů směrem do Berďansku. Evakuační trasu pro civilisty z Chersonské a Charkovské oblasti se zástupci ukrajinské strany snaží stále dohodnout, píše Ukrinform.

Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů ze strategicky důležitého přístavního města Mariupol částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem.

Ruské invazní síly podle ukrajinské armády pokračují v blokádě a ostřelování Mariupolu. Kyjev mezitím v pondělí prohlásil, že začala druhá fáze války, tedy nová ruská ofenziva na východě Ukrajiny.

Ukrajinské dráhy podle Ukrinform oznámily, že dnes vypraví dva evakuační vlaky z Luhanské a Doněcké oblasti na východě země, soupravy zamíří na západ Ukrajiny.

Témata:  válka na Ukrajině uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.