ICC může soudit možné válečné zločiny na palestinských územích

Palestinská autonomie, která o vyšetřování usiluje, se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale ICC neuznává a tvrdí, že pravomoc soudu se na palestinská území nevztahuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnešní rozhodnutí soudu kritizoval a ICC označil za politický orgán. "ICC ignoruje skutečné válečné zločiny a místo toho pronásleduje Stát Izrael, stát se silně demokratickou vládou, která ctí vládu práva a který není členem ICC," citovala Netanjahua izraelská média. "Tímto rozhodnutí ICC porušil právo demokracií hájit se proti terorismu," dodal izraelský premiér.

Palestinský ministr pro civilní záležitosti Husajn Šajch označil verdikt panelu ICC za "vítězství pravdy, spravedlnosti, svobody a morálních hodnot".

"Vážné obavy" kvůli verdiktu panelu ICC vyjádřily Spojené státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva zahraničí Neda Price. USA k ICC také nepřistoupily a loni navíc tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil sankce na některé činitele ICC, včetně jeho hlavní prokurátorky Fatou Bensoudaové. Ta totiž prosadila i zahájení vyšetřování možných válečných zločinů americké armády v Afghánistánu.

Rozhodnutí k jurisdikci ICC si vyžádala kvůli statusu palestinských území Bensoudaová, která už v roce 2019 uvedla, že z předběžného vyšetřování zahájeného v roce 2015 podle ní vyplývá, že na Západním břehu Jordánu či v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny. Netanjahu v reakci na její vyjádření tehdy obvinil ICC z antisemitismu.

Izraelská média loni napsala, že na seznamu lidí, které by mohl ICC soudit, jsou dvě až tři stovky osob, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a jeho koaličního partnera a ministra obrany Bennyho Gance. Délka seznamu napovídá, že jsou na něm i lidé z nižších pozic, například ti, kteří vydávají povolení pro výstavbu židovských osad, a nižší důstojníci.

Bensoudaová, jíž letos v červnu končí funkční období hlavní prokurátorky ICC, už dříve uvedla, že vyšetřování se zaměří na operaci izraelské armády z roku 2014 proti radikálnímu hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Při tomto konfliktu, který trval necelé dva měsíce, zemřelo přes 2000 Palestinců a několik desítek izraelských vojáků.

Dále by se mělo vyšetřování týkat izraelské osadnické politiky na okupovaných územích, kterou většina států považuje za porušování mezinárodního práva, i reakce izraelské armády na protesty na hranicích Gazy a Izraele z let 2018 a 2019, při nichž zemřelo přes dvě Palestinců. Izrael si vysloužil mezinárodní kritiku za to, že proti palestinským protestujícím, z nichž někteří házeli na hranici na izraelské vojáky kameny a zápalné lahve, používal střelbu ostrými náboji.

ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

Témata:  ICC ,  Palestina