Ukrajinská ombudsmanka dnes uvedla, že v masovém hrobě u kostela ve městě Buča se může nacházet 150 až 300 těl. Kyjev ze zločinu viní ruské jednotky, které město několik týdnů okupovaly. Moskva podíl na vraždění odmítá a snímky zachycující mrtvé civilisty označuje za "obludný podvrh" zinscenovaný Západem s cílem zdiskreditovat ji.

"Nedávné zprávy o zabíjení civilistů v Buči jsou hluboce znepokojující," řekl na zasedání Rady bezpečnosti OSN stálý zástupce Indie T. S. Tirumurtí. "Jednoznačně tyto vraždy odsuzujeme a podporujeme výzvu k nezávislému vyšetřování," dodal.

Tirumurtí svůj projev přednesl krátce poté, co americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky hovořil s indickým ministrem zahraničí Subrahmanjamem Džajšankarem. Spojené státy od začátku ruské invaze 24. února opakovaně naléhaly na Indii, aby ruskou agresi odsoudila.

Indie se na Rusko silně spoléhá z hlediska dodávek vojenské techniky. Dillí opakovaně vyzvalo k ukončení násilí na Ukrajině, ale ve snaze vyvážit své vztahy s Moskvou a Západem se na půdě OSN zdrželo hlasování o několika rezolucích týkajících se války.

Indie, která je v současné době nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, minulý týden hostila ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Jednání se týkala především obchodních vztahů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.