Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Investoři podle prezidenta Ázerbájdžánu jednají o rozšíření plynovodu TAP

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Akcionáři provozní společnosti plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP) zahájili rozhovory o rozšíření kapacity tohoto potrubí. Na podnikatelském fóru v Itálii to dnes řekl prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Vyzval přitom k rychlému pokroku v jednání, aby jeho země mohla zvýšit vývoz plynu do Evropy.

Ázerbájdžán vlastní ve firmě na provoz plynovodu TAP 20procentní podíl. Dalšími akcionáři jsou společnosti BP, Snam, Fluxys a Enagás.

Alijev uvedl, že pro jeho zemi je důležité zvýšit kapacitu plynovodu, aby mohla splnit dohodu, že v příštích pěti letech zdvojnásobí vývoz plynu do Evropy.

"S Evropskou komisí jsme se dohodli, že do roku 2027 zvýšíme vývoz ázerbájdžánského plynu do Evropy na dvojnásobek, tedy na 20 miliard metrů krychlových. Bez rozšíření plynovodu TAP to nebude možné," řekl prezident. "Měli bychom naplánovat společný investiční projekt a udělat to velmi brzy," dodal.

Alijev také řekl, že Ázerbájdžán za rok a půl vyvezl do Evropy 13,5 miliardy metrů krychlových plynu, z toho Itálie obdržela 11,7 miliardy metrů krychlových. Letos má vývoz do Itálie činit deset miliard metrů krychlových, uvedla agentura Reuters.

Plynovod TAP spojuje pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií. Potrubí vede přes Turecko, Řecko, Albánii a Jaderským mořem do jižní Itálie. Zprovozněn byl koncem roku 2020. Je posledním úsekem takzvaného jižního plynovodního koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve Střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je i plynovod Transanatolian Pipeline (TANAP), který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka.

Témata:  zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.