Nová vláda, kterou bude mít podle agentury DPA země asi nejdřív v listopadu, bude muset řešit rostoucí ceny či energetickou krizi a rychle přijmout zbývající reformy, aby nepřišla o peníze z EU. Změna kurzu třetí největší unijní ekonomiky může nastat i ve vztahu k Ukrajině, všichni tři lídři dosavadních favoritů voleb mají dobré vztahy s Moskvou.

"Kreml bouchá šampaňské," napsal dnes španělský deník El País, který označil za velké vítěze pádu italské vlády tamní pravici, ale nepřímo i ruského prezidenta Vladimira Putina. I ten se může radovat z dlouhého seznamu problémů, které rozpad italské vládní koalice a demise nestranického premiéra Maria Draghiho přinesou. Draghi na evropské úrovni patřil k předním podporovatelům další vojenské pomoci Ukrajině, za což mu poděkoval naposledy ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I spory o další vojenskou pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi stály za postupem tří velkých stran široké vládní koalice, které tento týden podrazily nohy premiérovi Draghimu. Jako první přišla s bojkotem strana Hnutí pěti hvězd (M5S), která předchozí volby v roce 2018 vyhrála a od té doby se potýká s odlivem voličů. Minulý měsíc z ní kvůli sporům s jejím lídrem Giuseppem Contem odešlo i šest desítek zákonodárcům spolu s ministrem zahraničí Luigim di Maiem, jenž založil stranu Společně pro budoucnost.

Tento týden se k bojkotu Draghiho vlády připojily další dvě koaliční strany, krajně pravicová Liga Mattea Salviniho a Berlusconiho středopravicová Vzhůru Itálie. "Pravicový střed je připraven vyhrál 25. září volby," prohlásil ve čtvrtek večer Salvini. A průzkumy mu zatím dávají za pravdu. Vítězem voleb, pokud by se konaly nyní, by se podle průzkumu z počátku týdne stala strana Bratři Itálie, kterou vede Giorgia Meloniová. Tato strana se jako jediná parlamentní strana neúčastnila široké vládní koalice, jež Itálii pod vedením Draghiho vládla od loňského února, ani předchozích dvou koaličních vlád tohoto volebního období, které ještě jako nezávislý vedl Conte; v první z Conteho vlád byla i Salviniho Liga.

Itálie, která měla od druhé světové války skoro sedm desítek vlád, za zhruba sto let nikdy nepořádala parlamentní volby na podzim. V tu dobu se totiž obvykle schvaluje rozpočet. Letos navíc může vrcholit energetická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Země se zároveň potýká s nebývalým suchem, kvůli němuž na severu vláda vyhlásila nouzový stav. Kabinet bude muset dál řešit rostoucí ceny a přijmout reformy kvůli čerpání pomoci z EU. Šedesátimilionová Itálie dostala největší podíl z unijního koronovirového fondu obnovy (asi dvě stě miliard eur), musí ale reformovat soudnictví, veřejnou správu, pravidla hospodářské soutěže či provést fiskální reformy. Část z toho už udělala.

I proto prezident Mattarella vyhlásil předčasné volby v nejbližším možném termínu; ty řádné se měly konat nejpozději koncem května 2023. Podle agentury DPA ale bude trvat nejméně do listopadu, než se po volbách strany shodnou na nové vládě. Zatím zemi vede odstupující premiér Draghi, který nedokázal Itálii podruhé zachránit před předčasnými volbami, ač se těší velké podpoře veřejnosti i části politických stran.