reklama

Informaci o tom, že by Izrael mohl zatopit tunely vodou ze Středozemního moře, získal server od nejmenovaných představitelů vlády USA. Podle nich ale zatím není jasné, zda izraelská vláda takovou taktiku schválí.

Instalaci velkých čerpadel na mořskou vodu severně od uprchlického tábora aš-Šátí, který se nachází na pobřeží Středozemního moře v severní části pásma Gazy, Izrael provedl už v listopadu. Údajně se jedná o nejméně pět velkých pump, které by dokázaly napustit do podzemních tunelů Hamásu tisíce krychlových metrů mořské vody za hodinu.

Tímto tempem by mohly být tunely zaplaveny během několika týdnů a armáda by tak mohla vyhnat teroristy z jejich podzemních úkrytů. Podle amerických představitelů by ale realizace takového plánu ohrozila zásobování vodou v Pásmu Gazy.

Izrael o plánu na zaplavení tunelů poprvé informoval Spojené státy začátkem listopadu, což vyvolalo diskusi o tom, zda je takový záměr skutečně možné zrealizovat a jaký by byl jeho vojenský přínos. Není ani zřejmé, jaký by tato akce měla vliv na životní prostředí.

Izraelská armáda podle svých slov objevila více než 800 šachet vedoucích do podzemních tunelů a přibližně 500 z nich zničila. Některé z objevených tunelů tvořily spojnice mezi strategickými objekty Hamásu v podzemí.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.