reklama

S návrhem, jak krizi zastavit, přišel například milionář a zakladatel společnosti Miscorosft Bill Gates. Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Samotná vakcína ale zabere několik měsíců až let vývoje. Vědci proto radí i rychlejší způsoby, jak koronavirus zpomalit. Paradoxně navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem.

Například právě skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je poměrně jednoduché a účinné řešení, je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

V roce 2015 provedla univerzita v Sydney studii, při níž monitorovala studenty medicíny a zaznamenala, kolikrát se dotkli své tváře. Každý z 26 budoucích lékařů se obličeje dotknul průměrně 23krát za hodinu, tedy zhruba každé tři minuty.

Dotek obličeje a sliznic je zkrátka jedním ze způsobů, kudy se mohou nemoci dostat do těla, koronaviru nevyjímaje. "Viry, které ovlivňují dýchací systém, vstupují do těla přes slizniční membrány, které se nacházejí v nose, ústní dutině a na rtech. Při špatné hygieně rukou je snadné tímto způsobem získat virovou infekci," říká pro CNN lékař Dawn Mueni Becker, infekční specialista z Gainesville na Floridě.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund. Pokud není k dispozici voda, lze použít dezinfekční prostředek na bázi alkoholu, který obsahuje nejméně 60 % alkoholu. Mýdlo a voda jsou vhodnější, pokud jsou ruce viditelně špinavé. 

Navzdory všem varováním si velká část lidí bude na tvář nevědomky sahat dál. I přesto, že vědci často upozorňují, že lidé se během dne dotknou řady věcí, které mají na svém povrchu miliony bakterií a virů. Ať už to jsou kliky od dveří, mobilní telefony nebo peníze. Zvyk je ale železná košile, kterou lze odnaučit jen těžké, zejména pokud probíhá bez přímé kontroly našeho vědomí.

Na podobném principu jako omezení dotýkání je i sociální distanc. "V tuto chvíli nevíme o bezpečné a účinné vakcíně a ani nevíme, jestli budou fungovat léky. Dokud nejsou, naše nejlepší možnosti jsou založeny na prevenci," upozorňuje pro BBC Arindam Basu, docent epidemiologie na University of Canterbury na Novém Zélandu.

Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění covid-19 dosáhl za dva měsíce.

Vědci odhadují, že při pokračování současné karanténní formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel. 

Neřízené promoření s sebou ale nese obrovská rizika. Podle odhadů by se jen v USA infikovalo zhruba 81 % lidí. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s covid-19, než je v současné době k dispozici.