reklama

A přesto je to tu znovu. Zakrýváme si obličeje rouškami a nejsme schopní rozdrtit zákeřnou nakažlivou chorobu, než na ni zemřou statisíce lidí. Stejně jako v roce 1918 i nyní lidé poslouchají prázdná ujišťování, která jsou v rozporu s realitou plnících se nemocnic i márnic, a vysychajících bankovních účtů.

Vrátil se také tehdejší význam karantény, stejně jako šarlatánské rady: Potřete si hrudník syrovým česnekem, doporučovalo se v roce 1918. "Co nalít do žil dezinfekci?" zauvažoval americký prezident Donald Trump a vyvolal tím zděšená usyknutí namísto smíchu nad tím, co se chabě snažil vydávat za žert.

V roce 1918 neměl nikdo očkovací látku, léčbu ani lék proti velké pandemii chřipky, která řádila po celém světě a zabila více než 50 milionů lidí. Nic z toho nemá dnes nikdo ani na koronavirus.

Moderní věda nový koronavirus rychle identifikovala, zmapovala jeho genetický kód a vyvinula diagnostický test. Využila znalosti, které v roce 1918 nikdo neměl, a dala tak lidem šanci udržet se v bezpečí - alespoň v zemích, které testy rychle zavedly. Spojené státy to neudělaly.

Ale způsoby, jak se vyhnout onemocnění, a co v případě nákazy dělat, se změnily jen málo. A také neschopnost amerických prezidentů brát hrozbu hned od začátku vážně spojuje minulost s přítomností.

Trump hlásal vítězství nad koronavirem v době, než se infekce v jeho zemi začala šířit, a od té doby vypustil do světa proud dezinformací. Hlavním selháním prezidenta Woodrowa Wilsona bylo jeho mlčení. Historici uvádějí, že Wilson ani jednou jedinkrát veřejně nepromluvil o nemoci, která Američany kosila - dokonce ani poté, co se sám nakazil, a už nikdy nebyl takový jako dřív.

Podezření na původní ohnisko, odkud se chřipka v roce 1918 začala šířit, sahá od Kansasu po Čínu. Už tehdy bylo americkým oficiálním činitelům jasné, že nezačala ve Španělsku.

Pandemie dostala jméno "španělská chřipka" jen proto, že svobodný španělský tisk volně a široce informoval o zkáze, kterou první vlna nemoci přinesla, zatímco v zemích, které byly ve válce - včetně USA - noviny chřipku v těchto dobách hurávlastenectví, cenzury a popírání značně bagatelizovaly.

Stejně jako covid-19 způsobil pandemii v roce 1918 virus napadající dýchací cesty, který přeskočil ze zvířat na lidi, přenášel se stejným způsobem a měl podobný vývoj. Společenský odstup, mytí rukou a masky byly i tehdy hlavními způsoby, jak nemoc zvládnout.

Také lékařské pokyny z tehdejší doby, znějí povědomě: "Pokud se nakazíte, zůstaňte doma, odpočívejte v posteli, udržujte se v teple, pijte horké nápoje a zůstaňte v klidu, dokud symptomy neodezní," radil zdravotní komisař z Chicaga John Dill Robertson v roce 1918. "Pak buďte dále opatrní, protože největší nebezpečí hrozí od zápalu plic nebo jiné podobné nemoci, když chřipka pomine."

Existují ale také zásadní rozdíly mezi virem z roku 1918 a 2020. Španělská chřipka byla obzvláště nebezpečná pro zdravé lidi ve věku od 20 do 40 let - hlavní generaci sloužící v armádě - a důvodem byl paradoxně jejich silný imunitní systém.

Když se tito lidé nakazili, jejich protilátky se pustily do boje proti viru jako vojáci hrnoucí se ze zákopů na evropských frontách. "Imunitní systém proti viru nasadil každou zbraň, kterou měl," řekl John M. Barry, autor knihy Velká chřipka. "Bojištěm byly plíce, které ale tento boj zničil."

Mladí vojáci a námořníci se tísnili ve vojenských táborech v USA, pluli do Evropy v přeplněných lodích, bojovali bok po boku v zákopech, a pak se vrátili domů slavit vítězství s jásajícími davy. Počet obětí mezi nimi i těmi, koho nakazili, byl obrovský. Španělské chřipce by se klidně dalo říkat "chřipka americké armády"... nebo německé nebo britské.

Mezi těmi, kdo při pandemii zemřel, byl i Friedrich Trump, dědeček Donalda Trumpa z otcovy strany. Mezi těmi, kdo se nakazili a uzdravili, byli krom zmíněného amerického prezidenta Wilsona také tehdejší vůdci Británie a Německa, britský a španělský král, a budoucí americký prezident Franklin Roosevelt. Při pandemii, která tehdy nakazila odhadem třetinu celosvětové populace, zemřelo asi 675.000 Američanů.