Mírové rozhovory v Minsku, na nichž se kromě evropských zprostředkovatelů podílejí zástupci Kyjeva, Moskvy a donbaských povstalců, v roce 2015 dospěly k dohodě o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Navzdory dlouhé řadě neúspěšných pokusů o příměří vedly k výraznému oslabení bojů v Donbasu, kde proti sobě stojí ukrajinská armáda a separatisté podporovaní Moskvou.
Na strategii návratu Krymu podle Korynevyče ukrajinské vedení nepřestává pracovat, příslušná "skupina pro reintegraci" pracuje v prezidentské kanceláři. Zelenského zmocněnec zdůraznil, že v úvahu připadá pouze politické a diplomatické řešení. Moskva jakékoli debaty o Krymu odmítá a tvrdí, že územní příslušnost Krymu je jednou provždy vyřešena.
"Pro návrat Krymu Ukrajině je zapotřebí vytvořit platformu obdobnou minským mírovým rozhovorům nebo normandskému formátu," citovala Korynevyče agentura Interfax. Takzvaná normandská skupina, složená z nejvyšších představitelů Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa, je garantem minského procesu. Poprvé po třech letech se sejde 9. prosince na summitu v Paříži.
Na Krymu je podle Korynevyče internováno 110 osob, které ruské úřady obvinily z politicky motivovaných činů. Kyjev už předal Moskvě seznam pro případnou výměnu. Zatím poslední výměna vězňů se mezi oběma zeměmi uskutečnila letos v září.
