"Zítra (v neděli - pozn. ČTK) k nám přijedou američtí činitelé: potkám se s ministrem obrany a s Antonym Blinkenem," řekl Zelenskyj novinářům. Agentura AFP poznamenala, že návštěva vysokých amerických představitelů přijde přesně dva měsíce po začátku útoku ruských vojsk.

Zelenskyj rovněž vyjádřil naději, že by Ukrajinu mohl někdy v budoucnu navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, až se zlepší bezpečnostní situace, aby "podpořil ukrajinský lid".

Ukrajinský prezident řekl, že s Blinkenem a s Austinem bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup Spojených států v tomto směru zlepšuje, byl by nicméně raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě "ještě těžší a důraznější zbraně".

Zelenskyj poznamenal, že se ukrajinská armáda teď nebude pokoušet prolomit obležení Mariupolu, ačkoliv by na to měla plné právo. K diplomatickému řešení konfliktu je podle něj zapotřebí, aby se setkal u jednacího stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Johnson si volal se Zelenským, potvrdil mu další dodávku zbraní

Britský premiér Boris Johnson dnes v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil další dodávku zbraní pro ukrajinskou armádu, oznámila Downing Street. Zelenského kancelář pak uvedla, že se spolu oba lídři bavili o nové fázi vojenské pomoci včetně zásilek těžkých zbraní. Informovala o tom agentura Reuters.

"Ministerský předseda potvrdil, že Spojené království poskytne více obranné vojenské pomoci, včetně obrněných vozidel, dronů a protitankových zbraní," uvedla v prohlášení Johnsonova kancelář.

Britský premiér v pátek na návštěvě Indie řekl, že v Británii je teď přes 20 ukrajinských vojáků, kteří se cvičí v zacházení s moderními obrněnými vozidly britské armády. Zpět do vlasti se pak mají vrátit společně se zásilkou celkem 120 obrněných vozidel Wolfhound a Mastiff. Další Ukrajince učí Britové v Polsku používat jimi dodané protiletecké střely, napsala britská média.

Johnson v pátek rovněž oznámil, že Londýn plánuje poslat do Polska ze své výzbroje tanky, aby Varšavě umožnil dodat na Ukrajinu tanky sovětské výroby T-72, kterými disponuje polská armáda. Podle listu The Times chce Británie do Polska vyvézt tanky Challenger 2.

Další vývoj války je nejasný

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.