Jourová pokládá české předsednictví v EU za úspěšné

"České předsednictví prokázalo, že stojí velmi pevně nohama na zemi, že je velmi silným hráčem, vyjednavačem s obrovskou diplomatickou erudicí a že je to země, která by si měla podržet silný hlas i po skončení předsednictví," uvedla Jourová.

Čeští politici a diplomaté předvedli podle ní "solidní spolehlivost" při řešení řady věcí, které se dostaly radě na stůl. "Kompromis je klíčové slovo v evropské politice, kdy vždy každý výsledek jednání členských států vyústí v nějaký typ kompromisu, kdy jsou všichni víceméně přiměřeně spokojení a nespokojení. Nikdy se nepřijme takové rozhodnutí, které by jednoznačně vyhovovalo jenom někomu a někomu zase vůbec ne," poznamenala.

České předsednictví muselo reagovat na konflikt na Ukrajině, když bylo třeba postavit se k ruské agresi, a na související energetickou krizi a na určitá bezpečnostní ohrožení, připomněla Jourová. "Hlavním úkolem českého předsednictví bylo udržet jednotu a udržet zásadní kurz, to znamená pomáháme Ukrajině a zároveň pomáháme sami sobě, to znamená, že EU nemá být do extrémní polohy ovlivněna negativními vlivy války na Ukrajině,“ řekla.

Podařilo se podle ní zajistit v Evropě dostatek energií na tuto zimu, připravit se na další zimu a to, aby byla energie za dostupné ceny. Podle Jourové se přijala opatření ke kybernetické bezpečnosti a posunulo se jednání k silnější obranné politice EU.

"Dá se říci, že Česká republika taky naplnila velká očekávání, co se týče přistoupení dalších zemí do Evropské unie,“ pokračovala Jourová. Začala jednání s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina, EU přijala přihlášku Kosova a začala jednání o přistoupení Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, vyjmenovala. "České předsednictví i vahou své autority bylo takovým motorem, aby se věci posouvaly správným směrem," míní.

Po složitých jednáních se podle Jourové povedlo udržet silnou finanční podporu Ukrajině. Českému předsednictví se podařilo taky přivést ke schválení velkou část takzvané zelené legislativy, dodala.

Předsednictví převezme po Česku od ledna Švédsko a bude podle Jourové pokračovat v nastoupeném kurzu, tedy zejména pracovat na zajištění energetiky a pokračovat v podpoře Ukrajiny s ohledem na ruskou vojenskou invazi. "Dá se říci, že ta štafeta, kterou Česko předává Švédsku, nenabere žádný jiný směr," dodala.

Témata:  Věra Jourová,  EU