Kancléř Scholz hájil německý fond na stabilizaci cen energií

"Možná si toho ne každý všimnul, ale opatření, která nyní spouštíme, jsou pro podporu v letech 2022, 2023 a 2024. Nemluvíme tady jen o krátkém období letošního roku," řekl Scholz. Poznamenal, že některé země již k regulaci cen plynu učinily podobné kroky jako Německo. Uvedl, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.

Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.

Scholz dodal, že fond bude použit i k regulaci cen elektrické energie, kdy nebude odčerpání mimořádných zisků energetických firem stačit. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Rutte v komentáři řekl, že Německo má veškeré právo činit národní opatření a že Evropa podniká i společné kroky. Jako příklad evropské spolupráce a solidarity zmínil nedávné zprovoznění terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Eemshaven. "Díky terminálu je nyní možné pokrýt část potřeby Česka. Část jde také do Německa," dodal.

Jednání s regiony o podobě a financování úlev shodu nepřineslo

Německý kancléř Olaf Scholz se zatím s premiéry spolkových zemí nedohodl na financování balíků energetických a inflačních úlev o celkovém objemu 295 miliard eur (7,2 bilionu Kč). Známa rovněž není ani konkrétní podoba regulace cen plynu. Kancléř na tiskové konferenci po dnešním vyjednávání řekl, že na takzvané cenové brzdě pro plyn usilovně pracuje expertní komise, která by mohla k výsledku dospět v nadcházejícím týdnu.

"Předpokládám, že posudek budeme mít příští týden, experti jednají každý den," řekl kancléř. Jasné zatím není ani to, jak bude vypadat regulace ceny elektřiny. Třeba je rovněž dál diskutovat ještě o tom, jaký podíl na financování úlev ponesou regiony a jaký spolková vláda. "Jde celkem o 295 miliard eur," připomněl šéf spolkové vlády. Tato suma je součtem tří dosavadních balíků a také ohlášeného stabilizačního fondu o objemu 200 miliard eur. Podle Scholze by mohl Berlín převzít financování asi 240 či 250 miliard eur.

Konzervativní premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst na společné tiskové konferenci neskrýval zklamání nad tím, dnešní jednání nepřineslo konkrétní dohody. Podle sociálního demokrata Scholze byla ale debata konstruktivní a poslouží jako základ pro další vyjednávání. Také sociálnědemokratický premiér Dolního Saska Stephan Weil, který grémiu zemských premiérů předsedá, přínos dnešní schůzky hájil. Bylo podle něj dopředu jasné, že konkrétní výsledky dnes ještě nebudou. Podle Weile je třeba obezřetnost, dnešní jednání označil jen za mezikrok.

Scholz se dnes s regiony nedohodl ani o nástupci levné měsíční celoněmecké jízdenky na regionální a hromadnou dopravu. Tu měli Němci k dispozici od června do konce srpna za měsíční cenu devět eur. Její nástupce by měl být v rozmezí 49 až 69 eur. Problémem ale i zde zůstává financování. Spolkové země chtějí z Berlína více peněz, protože se obávají, že by se kvůli nedostatečnému financování zastavily investice do hromadné dopravy a že by mohly být i rušeny železniční spoje.

Témata:  Olaf Scholz,  Německo