Kolik stojí kurzarbeit? Takhle funguje v Německu

Kvůli koronaviru vláda podmínky přístupu ke kurzarbeitu postupně zmírňuje, aby ho umožnila více lidemm. Ti také mají prozatím nárok na více peněz, než je v tomto režimu běžné. Zatímco vláda opatření obhajuje jako nezbytné pro zabránění růstu nezaměstnanosti a úpadku firem, kritici tvrdí, že problémy na trhu práce to jen oddálí a že to navíc státní rozpočet zatíží výdaji v řádu desítek miliard eur (stovky miliard korun).

V Německu o kurzarbeit žádají firmy, které jsou kvůli hospodářskému vývoji nuceny omezit pracovní dobu zaměstnanců. Nárok na účast v programu podle podmínek od letošního března vzniká tehdy, když nejméně deseti procentům zaměstnanců poklesne mzda o více než deset procent. Před březnem musela snížený plat brát nejméně třetina zaměstnanců. Za běžného stavu ochranná podpora trvá maximálně dvanáct měsíců, kvůli koronavirové krizi se ale vládní strany na konci srpna dohodly na prodloužení až na dva roky, nejdéle však do konce roku 2021.

Běžně němečtí zaměstnanci dostávají ke snížené mzdě doplatek na úroveň až 60 procent výpadku čisté mzdy, v případě rodičů je to 67 procent, uvádí Spolková agentura práce (BA). Nyní ale ti, jejichž pracovní doba musela být snížena o více než polovinu, pobírají od čtvrtého měsíce 70 procent mzdy, rodiče pak 77 procent, a od sedmého měsíce 80 respektive 87 procent. Toto navýšení bude omezeno do konce roku 2021.

Součástí pomoci je i to, že firmy dostávají proplaceny příspěvky na sociální odvody z peněz za kurzarbeit. S plnou náhradou se nyní počítá do června 2021, v dalších měsících do konce roku 2021 dostanou firmy polovinu částky na tyto odvody. I těmto platbám se ale společnosti mohou až do konce nadcházejícího roku vyhnout, pokud zaměstnancům zajistí kurzy na zvýšení kvalifikace.

Zaměstnanec na kurzarbeitu si může finančně přilepšit bez toho, aby o tuto podporu přišel. Podmínkou ale je, že celkový výdělek v součtu i se zahrnutím podpory kurzarbeitu nepřevýší původní čistou mzdu.

Na kurzarbeitu jsou nyní závislé desítky tisíc firem a miliony zaměstnanců. Statistika hospodářského institutu Ifo za vrchol označuje květen, kdy kurzarbeitu využívalo 7,3 milionu lidí. V červnu jejich počet klesl na 6,7 milionu, za další měsíc se snížil o dalšího 1,1 milionu a v srpnu pak bilance činila 4,6 milionu lidí na kurzarbeitu. V květnu podíl těch, kteří pracovali na zkrácenou pracovní dobu a na jejichž mzdy přispíval firmám stát, byl 22 procent.

Ifo květnové číslo označuje za rekordní. Údaj pak srovnává s hospodářskou krizí před více než deseti lety, kdy v květnu 2009 bylo na kurzarbeitu zhruba 1,5 milionu lidí.

BA, která vychází z jiné metodiky propočtu, uvádí, že v květnu bylo na kurzarbeitu 6,7 milionu lidí a v červenci ještě 4,5 milionu lidí. BA rovněž uvádí, že díky masivnímu využití kurzarbeitu se podařilo předejít velké vlně propouštění. Nezaměstnanost v červenci podle BA dosáhla 6,3 procent, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v červnu a o 0,2 procentního bodu více než v kritickém květnu.

Nečekané využití kurzarbeitu znamená zatížení pro rozpočet BA. Podle údajů z konce července bylo na tuto pomoc vynaloženo 11,3 miliardy eur (300 miliard korun), z nichž asi pět miliard eur (133 miliard korun) bylo příspěvkem na sociální pojištění. Ještě před pandemií BA počítala s tím, že v celém letošním roce vynaloží na kurzarbeit 255 milionů eur. Nově BA předpokládá, že dodatečné výdaje pro celý rok dosáhnou kvůli koronaviru až 30 miliard eur (796 miliard korun).

Kvůli prodloužení ochranného programu lze očekávat, že další miliardy budou potřebné i v příštím roce. Ministr financí Olaf Scholz na konci srpna v rozhovoru s televizí ZDF prohlásil, že bude potřeba velkých výdajů. "Počítám s tím, že by to mohlo příští rok spolkový rozpočet přijít na dalších deset miliard eur (265 miliard korun)," dodal Scholz.

Témata:  kurzarbeit,  Německo