Vláda schválila kurzarbeit, má být od listopadu. Jaká budou pravidla?

Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se měl návrh projednat ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze.

"Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme do Sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice," uvedla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní je dopad zkrácené práce nutné spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) výsledek označila za "krvavý kompromis". Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.

Podle poslední verze novely z dnešního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku, upřesnila Maláčová.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu. Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Požadavky měli i komunisti, kteří vládu podporují. Podle Schillerové koalice pro normu podporu potřebuje, takže se o pravidlech kurzarbeitu v dolní komoře ještě povede debata.

Témata:  kurzarbeit,  vláda ČR,  práce,  zaměstnavatelé,  zaměstnanci