reklama

Zaměstnavatelé a odbory žádají spuštění kurzarbeitu ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a prudkému růstu cen.

"Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla," uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat "během týdne dvou". Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.

Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. "Proces jsme schopni udělat poměrně rychle," dodal ministr práce.

Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je "na hraně nutnosti použití kurzarbeitu".

ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.

Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.