Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirová opatření podle BIS narušila plány ruských tajných služeb v ČR

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Opatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku, uvedla ve své dnes vydané výroční zprávě za rok 2020 Bezpečnostní informační služba (BIS). Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele, píše BIS.

Rusko se na českém území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako místo, kde se pokouší o budování kontaktů s cizinci. "Rusko rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů," uvedla BIS. Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.

Loňská koronavirová opatření podle BIS narušila ruské plány. "S omezeními pohybu přišly nutně i ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod. O to více se zvyšoval ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity," uvedla BIS.

Prioritou Ruska je prosadit v Česku své cíle takovým způsobem, že se navenek prezentují jako české zájmy, ačkoliv ve skutečnosti české zájmy poškozují, tvrdí BIS. "V globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k českému, respektive globálnímu publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása," uvádí BIS.

Kontrarozvědka v kapitole věnované Rusku zmiňuje mimo jiné tzv. kauzu ricin, při které loni unikla informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem. Případ loni v červnu vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) v té souvislosti uvedl, že kauza byla smyšlená a důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

"Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace," uvedla BIS. Zveřejnění některých podstatných informací podle BIS výrazně zkomplikovalo vyhodnocování toho, jak je hrozba reálná.

BIS se loni věnovala i doplňování informací o útoku na areál ve Vrběticích. Podle tajných služeb a vyšetřovatelů byli do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 zapojeni agenti ruských tajných služeb. Záležitost vyvolala letos na jaře vážnou diplomatickou roztržku mezi ČR a Ruskem. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů ČR oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".

BIS v posledních výročních zprávách opakovaně zmiňovala, že omezit činnost příslušníků ruských tajných služeb v Česku jí dlouhodobě brání rozdíl ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska. "V roce 2020 mělo Rusko a jeho zpravodajské služby stále výhodu disproporčního diplomatického zastoupení," uvedla BIS. Pro Rusko to znamenalo výhodu při recipročních opatřeních vůči diplomatickému personálu, ale také dostatečný počet kvalifikovaného personálu v době covidových opatření, shrnula BIS situaci před diplomatickou roztržkou.

Témata:  BIS (Bezpečnostní informační služba ČR) koronavirus (coronavirus) COVID-19 Rusko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.