Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se dále vyostřuje

Invaze může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Před ozbrojeným konfliktem varoval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého ovšem od Ruska hrozí i jiná nebezpečí než přímý vpád, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě či kyberútoky.

Moskva popírá, že by se chystala napadnout sousední zemi, a dnes prostřednictvím ministra obrany vyzvala Západ, aby přispěl ke snížení napětí tím, že přestane vyzbrojovat Ukrajinu. "Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu," řekl Sergej Šojgu při setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.

Americký letoun dnes dopravil na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Celkově USA přepravily do Kyjeva podle ministra již více než 1300 tun vojenské pomoci, poskytované z balíku ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč). Zásilky obsahovaly mimo jiné protitankové řízené střely Javelin, které by podle analytiků mohly účinně ničit ruské tanky.

"(Rusové) mají vše, co potřebují, aby zvládli vše, od menší invaze na východě, menších útoků všude po celé Ukrajině až po velkou invazi a případnou okupaci Ukrajiny či jejích částí," prohlásil šéf norské zpravodajské služby Nils Andreas Stensoenes. Podle něj má Moskva u ukrajinských hranic více než 150.000 vojáků, nejmodernější zbraně i veškerou potřebnou logistiku. "Je těžké říci, zda útok je či není pravděpodobný, protože rozhodnutí je výlučně na ruském prezidentovi (Vladimiru Putinovi)," dodal.

Kyjev se podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby prostřednictvím mechanismu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oficiálně dotázal Ruska na jeho vojenské aktivity a odpověď očekává během 48 hodin.

USA a další západní země poskytují Ukrajině podporu ve snaze odvrátit nový útok Ruska, které u ukrajinských hranic soustředilo desítky tisíc vojáků. Západ varuje Moskvu, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, že případná invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a důsledkům.

Ani devět hodin jednání o urovnání konfliktu v Donbasu na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí "normandské čtyřky" (Rusko, Německo, Ukrajina a Francie) v Berlíně nedospělo k žádným výsledkům kvůli rozdílné interpretaci mírových dohod z Minsku, postěžoval si ruský vyjednavač Dmitrij Kozak. Podle ukrajinského ministra zahraničí rozhovory nebyly úspěšné, protože Rusko trvalo na tom, že Kyjev musí zahájit přímá jednání se separatisty, což Ukrajina odmítá. Jednání mají podle diplomatů pokračovat v březnu.

Témata:  Ruská armáda,  Rusko,  Ukrajina