Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev a Budapešť připravují setkání Orbána se Zelenským

Viktor Orbán, maďarský premiér, source: Flickr.com
Viktor Orbán, maďarský premiér, source: Flickr.com
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Kyjev a Budapešť aktivně pracují na organizaci setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Dnes to uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Setkání by představovalo první regulérní schůzku obou vůdců od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Jermak sdělil, že o této záležitosti jednal s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem a na sociální síti X uvedl: "Pracujeme na organizaci setkání obou vedoucích představitelů v blízké budoucnosti." Dodal, že tato iniciativa vychází z rozhovoru mezi Zelenským a Orbánem.

Maďarský premiér Orbán minulý týden potvrdil přijetí Zelenského návrhu na schůzku, který mu byl předložen během jejich krátkého setkání na inauguraci argentinského prezidenta Javiera Milei dne 10. prosince. Orbán zároveň zdůraznil potřebu předem stanovit obsah jednání.

Tato plánovaná schůzka by představovala první setkání obou vůdců od začátku ruské invaze v únoru minulého roku. Oba lídři se v průběhu posledních dvou let stýkali pouze na mezinárodních fórech.

Podle serveru New Voice of Ukraine (NVU) se politici se setkali naposledy před summitem Evropské unie. Z nahrávky zaznamenané v místnosti pro hosty argentinského parlamentu není jasné, o čem maďarský premiér s ukrajinským prezidentem hovoří. Zelenskyj ale popsal rozhovor s maďarským premiérem Orbánem jako "maximálně upřímný".

"(Rozhovor) byl maximálně upřímný a samozřejmě se týkal našich evropských záležitostí," řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociální síti. Maďarský premiér "v souvislosti se vstupem Ukrajiny do Evropské unie signalizoval, že členské státy EU o této otázce neustále diskutují," uvedl po setkání Orbánův mluvčí Bertalan Havasi.

Orbán ale tvrdí, že pokud by byla Ukrajina přijata za člena Evropské unie, pak by finanční podpora dosud poskytovaná zemím střední Evropy včetně Maďarska směřovala na Ukrajinu, řekl ve vysílání TV2.

Premiér jako specifickou oblast, které by se to nejvíce týkalo, zmínil zemědělství. "Ještě nikdy se nestalo, že by chtěli do EU přijmout zemi, která je ve válce," řekl dále Orbán. Podle jeho slov zatím například není zřejmé, zda by se vstupem Ukrajiny staly součástí Unie i území, která má v současnosti pod kontrolou Rusko.

Orbán už dlouho prohlašuje, že Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. "Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Maďarský premiér také potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl nedávno. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Témata:  Viktor Orbán Volodymyr Zelenskyj

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.