Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev hlásí průlom na diplomatické frontě, jde o Donbas

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Facebook

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to dnes oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k realizaci minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13.000 lidí.

Kyjev se po delším váhání rozhodl přijmout takzvaný Steinmeierův plán nazvaný podle bývalého německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Plán počítá s uznáním zvláštního samosprávného statusu povstaleckých zón jak před volbami na území kontrolovaném separatisty, tak i po nich, pokud proběhnou demokraticky.

Uznání Steinmeierova plánu bylo jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu normandské skupiny sdružující nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Další podmínkou bylo oddělení bojujících skupin na frontové linii ve vymezených oblastech. I o tomto bodě bylo dnes na jednání v běloruské metropoli Minsku údajně dosaženo dohody.

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že nový zákon o zvláštním statusu takzvaných "lidových republik" na Donbasu by měl do konce letošního roku schválit parlament, kde má většinu prezidentská strana Sluha národa. Schvalování by měla předcházet "veřejná diskuse", dodal prezident.

Mnozí politici v Kyjevě měli proti Steinmeierově plánu značné výhrady, protože podle některých výkladů legalizoval separatistické povstání na východě země podněcované Ruskem. Sám Zelenskyj dnes plán označil za "velké strašidlo". Podle prezidenta jde přitom jen "o jednu či dvě věty".

Zákon o zvláštním systému místní samosprávy na povstaleckých územích, známý jako zákon o zvláštním statusu Donbasu, by podle Steinmeierova plánu měl začít v dočasné podobě platit okamžitě po schválení, tedy ještě před místními volbami v zóně kontrolované separatisty. Po volbách, pokud by proběhly demokraticky a pod dozorem evropských pozorovatelů, by zákon nabyl konečné platnosti.

"Žádné volby před hlavněmi kulometů nemohou být a nebudou," řekl Zelenskyj. Nový zákon o zvláštním statusu "nepřekročí žádnou červenou čáru, o žádnou kapitulaci proto nejde a nikdy nepůjde," zdůraznil.

Někteří komentátoři na Ukrajině i v Rusku mírní optimismus, protože názory na konkrétní podobu jak zvláštního statusu, tak i místních voleb se mohou v Kyjevě a Moskvě různit. O to větší je podle nich význam připravovaného summitu normandské skupiny, kde by mohla váhu dojednaných mírových kroků podpořit autorita evropských státníků. Vedle Ruska a Ukrajiny do skupiny patří Francie a Německo.

Zvláštní status Donbasu má podle minských dohod zahrnovat právo na jazykové sebeurčení, účast zvolené samosprávy na jmenování šéfů prokuratury a soudů nebo vytvoření oddílů lidové milice. Mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách přitom nemůže být předčasně zrušen.

Témata:  Ukrajina Doněck Frank-Walter Steinmeier Volodymyr Zelenskyj

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.