Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lídři EU jednají na summitu o penězích pro Ukrajinu či omezení cen plynu

Petr Fiala (ODS)
Petr Fiala (ODS)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes v Bruselu debatují o cestě z energetické krize či o další pomoci Ukrajině, u nichž zatím blokují jednotný postup dílčí požadavky jednotlivých států.

Český premiér Petr Fiala se na posledním summitu během končícího půlročního předsednictví EU chce pokusit přiblížit schválení cenového stropu pro plyn a balíčku obsahujícího 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) na podporu Kyjeva. Ten kvůli nesouhlasu s globální firemní daní nejnověji odmítlo schválit Polsko.

Předsedající summitu Charles Michel krátce před začátkem jednání prohlásil, že vidí naději na konečné schválení pomoci Ukrajině, kterou po stažení dřívějšího maďarského veta začala blokovat právě Varšava.

"Je to významný signál solidarity a podpory," řekl šéf Evropské rady o balíčku 18 miliard, z něhož by Ukrajina měla dostávat půjčky celý příští rok.

Lídři by podle Michela uvítali i schválení nové sady sankcí proti Moskvě, na jejíchž podrobnostech se však státy zatím zcela nedohodly. "Myslím, že se to může podařit, ale budeme na tom muset v následujících hodinách ještě pracovat," řekl Michel s odkazem na jednání velvyslanců unijních zemí, které se dnes koná souběžně se summitem.

Na úvod jednání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku popsal svým unijním kolegům aktuální potřeby země bránící se pokračující ruské agresi. Mimo jiné vyzval k dalšímu poskytování zbraní Ukrajincům, ale i k pomoci při zajištění dodávek plynu a elektřiny, které ohrožují ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu.

"Rusko chce rozbít vaši bezpečnost zničením naší infrastruktury. Jakékoli blackouty na Ukrajině jsou útoky na váš sociální systém prostřednictvím nových migračních vln," podotkl Zelenskyj v proslovu zveřejněném prezidentskou kanceláří.

Hovořilo také o ukrajinském mírovém plánu. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že bude s Moskvou jednat o míru, pokud ruští vojáci opustí všechna ukrajinská území. "EU je připravena podpořit ukrajinskou iniciativu," uvedl na twitteru Michel.

Po vystoupení Zelenského lídři přibližně dvě hodiny hovořili o vztazích se Spojenými státy. Debatě dominoval americký investiční plán v hodnotě 369 miliard dolarů (8,67 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce Washington zajistit daňové úlevy a pobídky pro americké firmy. Země EU se však obávají negativních dopadů na vlastní společnosti a chtějí USA přimět k ústupkům. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hodlají dnes političtí vůdci pověřit Evropskou komisi, aby začátkem roku předložila plán společné reakce.

Šéfové států a vlád poté zahájili debatu o energetické krizi a o stropu na ceny plynu, jehož schválení se v posledních dnech pokouší dotáhnout do konce české předsednictví. Fiala před jednáním prohlásil, že se pokusí přiblížit schválení balíčku energetických opatření, které závisí právě na shodě o omezení cen plynu. Dohodu zatím brzdilo zejména Německo, které zcela odmítalo návrhy na cenový strop požadovaný většinou dalších zemí. Diplomaté neočekávají, že by dnes lídři vyřešili podrobnosti návrhu, jejich debata však může předznamenat konečné schválení stropu na pondělním zasedání ministrů energetiky.

Témata:  EU summit EU v Praze

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.