Obytné domy nebyly zasaženy, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu. Lvov leží asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě dnes jednal americký prezident Joe Biden.

"Zahřměly další tři silné výbuchy. Letecký poplach trvá! Zůstaňte v krytech, zachovejte klid. Nešiřte žádné informace, snímky či videa před zveřejněním oficiálních zpráv," uvedl gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj.

"Nic podobného jsem ještě nezažil. Je strašné představit si, co se děje na východě," řekl zpravodaji BBC čtyřiadvacetiletý Volodymyr, kterého nálet zastihl v práci v jedné lvovské restauraci. Město, kam prchají uprchlíci z jiných oblastí Ukrajiny, nadále pokládá za bezpečné. BBC dodala, že to není poprvé, co Rusové zaútočili na sklady paliv.

Dříve Lvov zasáhly dvě rakety, podle gubernátora Kozyckého si ruský útok vyžádal nejméně pět zraněných. Úder způsobil rozsáhlý požár, na snímcích a záběrech z místa jsou vidět mohutná oblaka černého kouře. Starosta Lvova Andrij Sadovyj obyvatele vyzval, aby se ukryli do bezpečí.

"Poblíž Lvova nastaly tři mohutné exploze... nyní je v platnosti letecký poplach, buďte klidní a najděte si úkryt," uvedl v prvním vzkazu obyvatelům gubernátor Kozyckyj. "Uvnitř hranic města se odehrály dva raketové útoky," napsal později na sociální síti Telegram.

Televizní stanice CNN, která má ve Lvově svůj štáb, informovala, že ve městě byly slyšet sirény. "Nevidíme žádné údery ve městě jako takovém, ale na obzoru za kopcem stoupá po třech silných explozích kouř," řekl divákům reportér John Berman.

Podle radnice možná byl cílem útoku vysílač, ten ale útok přestál neporušený. Zpravodajka stanice Sky News řekla, že zásah nejspíš dostaly zásobníky paliva v Lyčakivské čtvrti. Na twitteru napsala, že nad městem přelétaly stíhačky.

Lvov má přes 700.000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva. Minulý týden čtyři ruské rakety vypálené zřejmě z Černého moře zasáhly u Lvova nepoužívaný opravárenský závod letecké techniky.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.