Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron chce, aby Evropa měla do roku 2030 deset technologických firem

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Témata:  Emmanuel Macron Francie firmy

Související

Aktuálně se děje

9. února 2026 13:14

Tetování na stará kolena? Štefan Margita zaskočil své fanoušky

Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ghislaine Maxwell

Epsteinova společnice Maxwellová odmítla vypovídat. Promluví, pokud ji Trump dá milost

Ghislaine Maxwellová, odsouzená společnice sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, v pondělí odmítla vypovídat před dozorčím výborem americké Sněmovny reprezentantů. Maxwellová se k výslechu připojila virtuálně z texaského vězení, kde si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s lidmi. Navzdory očekávání zákonodárců však využila pátého dodatku americké ústavy, který jí dává právo nevypovídat, aby se vyhnula sebeobvinění.