Macron s Putinem po měsíci telefonovali, Putin si stěžoval na sankce

Putin podle agentury AFP také zdůraznil, že Západ musí zastavit dodávky zbraní Ukrajině.

"Západ by mohl pomoci ukončit tato zvěrstva tím, že uplatní vliv na kyjevský režim a také zastaví dodávky zbraní Ukrajině," citovala AFP komuniké Kremlu.

Putin za zvěrstva podle agentury Reuters označil ukrajinské ostřelování měst a obcí v Donbasu, tedy části ukrajinského území, které už od roku 2014 ovládají proruští separatisté.

Západ uvalil na Rusko sankce v reakci na útok proti Ukrajině, kterým Moskva 24. února na Putinův rozkaz rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů vyžádaly již desítky tisíc mrtvých, včetně civilistů. Kyjev a Západ na základě množících se důkazů obviňují ruské vojáky z páchání válečných zločinů.

Rusko zvěrstva popírá a naopak viní Kyjev, kde podle Putina vládnou "nacionalisté" a "neonacisté", z údajné "genocidy" ruskojazyčného obyvatelstva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky po více než měsíci. V médiích se ale zprvu objevila jen informace, že hovor, který začal po poledni, trval dvě hodiny a deset minut.

Státníci spolu naposledy mluvili před více než měsícem, 29. března. Osobně se Macron s Putinem setkali 7. února a ještě na začátku války se francouzský prezident velmi intenzivně angažoval v diplomatických snahách o urovnání konfliktu. Linka mezi Elysejským palácem a Kremlem byla od začátku války využita téměř dvacetkrát. Po nálezu hromadných hrobů v ukrajinské Buči po odchodu ruských vojsk z okolí Kyjeva ale telefonáty ustaly, píše AFP.

Dnešní telefonát navazuje na Macronův sobotní hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron v něm slíbil další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent a koncem dubna na 14 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Emmanuel Macron,  Vladimír Putin