reklama

Ve dnech 16. a 17. července 1942 bylo na velodrom Vel d'Hiv svezeno asi 13.000 Židů z Paříže a jejích předměstí. Následně byli deportováni do vyhlazovacích táborů po celé Evropě, kde téměř všichni zahynuli. Šlo o největší akci hromadného zatýkání Židů ve Francii, prováděla ji francouzská policie ve spolupráci s nacistickou okupační správou.

Macron promluvil při slavnostním otevření památníku ve městě Pithiviers, které leží asi 100 kilometrů jižně od Paříže. V Pithiviers byl jeden z největších tranzitních táborů pro francouzské Židy.

"S antisemitismem jsme neskončili, je tu stále - silnější a rozšířenější," řekl Macron. Antisemitismus je podle prezidenta ve Francii přítomen při teroristických útocích, v nápisech na zdech, na sociálních sítích i v debatách na některých televizních stanicích.

Již dříve premiérka Élizabeth Borneová uvedla, že Francie při deportacích na zimní velodrom "ztratila část své duše". Zátah podle ní "zašel ještě dál, než požadovali nacističtí okupanti". Připomněla také, že o něm "nemohl být žádný představitel státu neinformován".

Deportace se staly symbolem kolaborace francouzské vlády ve Vichy v čele s maršálem Philippem Pétainem s nacistickými okupanty. Fakt, že se na deportacích Židů podíleli sami Francouzi, patří k nejbolestnějším kapitolám francouzské historie.