Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko a Polsko komplikují schvalování unijního rozpočtu

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem Maďarsko a Polsko považují za nutné. Dnes se na tom na schůzce v Budapešti shodli šéfové vlád obou zemí.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku vyžadovalo změnu unijních smluv, napsala agentura Reuters.

"Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj," uvádí se v prohlášení Morawieckého a Orbána, ve kterém oba státníci slíbili, že pokud se jedné zemi nebude líbit nějaký návrh, nepřijme ho ani ta druhá. Vadí jim také, že definice právního státu je "široká a vágní". Podle Orbána je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem. Dodal, že v krizi je nutné rychle dělat rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.

Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur zablokují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi, připomíná Reuters. Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU.

Podle Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. Prohlásil, že je jeho "vlasteneckou povinností" zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy.

Podmínit čerpání peněz z unijní pokladny dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují úpravu za porušení unijních smluv.

Nejmenovaný vysoce postavený unijní diplomat řekl, že ostatní členské státy a europoslanci nemají chuť znovu vyjednávat o podmínce navázat peníze na dodržování demokratických principů. "Polsko a Maďarsko se svým prohlášením odsouvají do hlubší a hlubší izolace," cituje diplomata agentura Reuters.

Témata:  EU Maďarsko Polsko rozpočet EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.