Inflace v zemích střední Evropy prudce stoupla poté, co ruská invaze na Ukrajinu zesílila po pandemii covidu-19 tlak na růst cen. Centrální banky v regionu proto začaly razantně zvyšovat úrokové sazby. Maďarská centrální banka na konci května zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 5,9 procenta a například bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu na začátku května o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta.
Zavedení cenových stropů jsou pilířem snah Orbánovy vlády chránit domácnosti před vyššími životními náklady. I přes tato opatření však míra inflace v Maďarsku vystoupala v květnu na 10,7 procenta z dubnové hodnoty 9,5 procenta.
Podle agentury Reuters vývoj zatím nenaznačuje, že by zvyšování sazeb maďarskou centrální bankou růst inflace výrazně omezilo. Ta by podle březnového výhledu banky za celý letošní rok mohla přesáhnout 9,8 procenta.
Orbánova vláda v polovině listopadu stanovila strop ceny prémiového benzinu s oktanovým číslem 95 a nafty na 480 forintů (29,80 Kč). Až do 27. května směli v Maďarsku za úřední cenu kupovat pohonné hmoty i cizinci, nyní pro ně ale platí tržní cena.
Rozdílný přístup k občanům jiných států Evropské unie vyvolal spor s Bruselem. Maďarská energetická skupina MOL vyzvala k postupnému zrušení tohoto opatření.
Prodloužení stropu na úrokové sazby hypoték, které má chránit dlužníky před vyššími náklady na úvěry, bude dalším zásahem pro maďarské banky. Ty už vlivem vládních opatření na snížení rozpočtového deficitu zatížila daň z nadměrných zisků.
