reklama

McKinsey se domnívá, že by se míra nezaměstnanosti ve 27 zemích unie letos mohla vystoupit na 7,6 procenta z únorové hodnoty 6,5 procenta, což bylo dosavadní minimum. Na úroveň před krizí by se vrátila v posledním kvartálu příštího roku. V nejhorším scénáři ale společnost odhaduje, že se míra nezaměstnanosti příští rok vyšplhá na 11,2 procenta a na úroveň roku 2019 se nevrátí dříve než v roce 2024.

Dopad krize se podle analytiků McKinsey bude lišit podle jednotlivých demografických skupin a průmyslových odvětví. Polovinu všech ohrožených pracovních míst tvoří zaměstnání v zákaznickém servisu a prodeji, ve stravovacích službách a na stavbách. Nejohroženější budou mladí zaměstnanci, lidé s nižší kvalifikací a zaměstnanci malých a středních firem, uvádí McKinsey s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat.

"Ztráta těchto pracovních míst by byla nejen tragédií na individuální úrovni, ale byla by také velmi bolestivá z ekonomického hlediska," uvádějí analytici McKinsey. V této souvislosti také varovali před možným růstem sociální nerovnosti.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika zemí platících eurem letos klesne o 7,5 procenta. Někteří ekonomové se obávají, že v zemích jižní Evropy by pokles mohl činit přes deset procent.

Zaměstnanost ve Španělsku, Portugalsku a Řecku se přitom ještě ani nevrátila na úroveň, kde byla před globální finanční krizí, tedy před rokem 2009. Spolu s Itálií mají tyto státy rozsáhlý turistický sektor a poměrně velký počet malých a středních firem, což činí pracovní trh těchto zemí obzvlášť zranitelným, poznamenává list Financial Times.

reklama