Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mexiko eviduje už přes sto tisíc pohřešovaných, z toho většinu od roku 2006

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mexiko eviduje už přes sto tisíc pohřešovaných osob od začátku evidence takových případů v roce 1964, informovala tento týden tamní vláda. Většina (83.000) zmizela od roku 2006, kdy tehdejší vláda vyhlásila válku drogovým gangům a nasadila do boje s nimi armádu.

Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí vyjádřil soustrast rodinám obětí a vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová kritizovala mexické úřady mimo jiné za vysokou míru beztrestnosti v těchto kauzách .

Výbor OSN pro boj proti násilnému mizení lidí, jehož zástupci v předchozím půlroce navštívili Mexiko, ve své dubnové zprávě vyzval mexickou vládu, aby stáhla armádu z boje proti organizovanému zločinu. Tato strategie se podle výboru neosvědčila a počty zmizelých lidí od roku 2006 rostou.

"Za mizením lidí stojí zejména organizovaný zločin, více či méně se ale na něm podílí i státní zaměstnanci formou tajných dohod, přehlížením či nedbalým vyšetřováním," konstatoval také výbor OSN podle deníku El País.

Armádu nasadil do boje s gangy pravicový prezident Felipe Calderón, za jehož vlády úřady evidují 17.000 pohřešovaných, za následující vlády to bylo dvakrát tolik a za vlády prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, který se úřadu ujal v prosinci 2018, je to 31.000.

Deník El País srovnal počty zmizelých v Mexiku s některými dalšími zeměmi Latinské Ameriky, rozdíl byl ale v tom, že u ostatních se statistika týká zejména občanských válek či diktatur. Například v Kolumbii, kde vláda do roku 2016 půlstoletí bojovala s levicovými povstalci z organizace FARC, evidují na 99.000 zmizelých od roku 1970. V Argentině za vojenské diktatury v letech 1976 až 1983 zmizelo kolem 30.000 lidí a v Guatemale za občanské války (1960-1996) to je podle organizace Amnesty International 45.000 pohřešovaných.

Mexické úřady mají také problém s identifikací nalezených obětí, v současné době jich podle deníku El País evidují přes 52.000, u nichž se nedaří identifikace. Pomoci by měl Národní forenzní institut, jehož založení schválil mexický parlament minulý měsíc. Dosud má totiž každý ze třicítky států mexické federace vlastní databanky vzorků DNA neidentifikovaných těl.

Témata:  Mexiko

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.