Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mimořádná událost v Německu. Poprvé po 30 letech se po celé zemi rozezněly sirény

Mnichov
Mnichov
Foto: Pixabay

Německo dnes poprvé po 30 letech provedlo celostátní zkoušku sirén a dalších varovných prostředků. Pro mnoho Němců to bylo poprvé, co nácvik mimořádné situace zažili. Informována o zkoušce byla předem jako německý soused také Česká republika. Dvacetiminutová prověrka, které předcházela rozsáhlá informační kampaň v médiích, se nyní bude opakovat v ročních intervalech vždy druhý čtvrtek v září.

V dobách Německa rozděleného na demokratický západ a komunistický východ byly zkoušky systému varování obyvatelstva běžnou součástí každodenního života. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 a po znovusjednocení země o rok později vláda neviděla důvod, proč ve zkouškách plošně pokračovat. Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (BKK) k tomu uvádí, že síť varovných sirén byla postupně rozebírána. Spolková vláda se s jednotlivými spolkovými zeměmi navíc dohodla, že těžiště varování bude spočívat v rozhlasovém vysílání.

Obrat přišel v roce 2001 po teroristických útocích na Spojené státy, kdy se Německo zaměřilo na vývoj satelitní varovné platformy MoWaS. Pomocí tohoto systému je možné varování spustit na všech veřejnoprávních stanicích, ale také na desítkách těch soukromých, dále se varování k obyvatelstvu touto cestou může dostat přes tiskovou agenturu DPA, telefonní síť, systém hlášení německých drah DB ve vlacích a nádražích nebo varovnou aplikaci NINA, která je určena pro chytré telefony.

Aplikaci NINA aktuálně užívá asi 7,6 milionu obyvatel, což je skoro desetina populace 83milionového Německa. V programu lidé najdou například informace o koronavirové situaci v zemi.

I přes zvýšení investic do civilní ochrany Německo s budováním nové generace plošné sítě sirén nezačalo. Nařízené jsou pouze u jaderných elektráren a dalších jaderných zařízení a také u velkých chemických závodů. Další rozmísťování sirén je pak odpovědností jednotlivých spolkových zemí či obcí.

Sirény se proto dnes v 11:00, kdy zkouška začala, rozezněly jen v některých částech Německa. To ale nebyl případ Berlína, kde podle radnice už asi dvacet let nefungují, neboť síť byla demontována. "V hustě osídleném prostoru je důležité, aby se k lidem mohly dostat co nejpřesnější údaje. Proto spolková země Berlín nepoužívá žádné sirény," vysvětlil BKK.

Berlín mimo jiné sází právě na aplikaci NINA. "V Německu je dnes varovný den s celostátní zkouškou varovného systému. Obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí. Doporučený postup: Informujte své sousedy," uváděla podle úřadů zpráva zaslaná přes aplikaci. Její funkčnost dnes ale nebyla bezchybná. ČTK přes ni varování nedostala, stejný problém v živém vstupu ohlásil i reportér televize Welt.

Zatímco cvičná varování nejsou v některých částech Německa běžná, například v Sasku je tomu jinak. Saská metropole Drážďany, která má přes 200 elektronických sirén, je zkouší čtyřikrát ročně. Jejich síť město na Labi považuje za důležitou, a to především při povodních.

Obyvatele, kteří na varovné signály nejsou zvyklí, úřady přes média předem informovaly, že se na dnešek zkouška plánuje. Varovány byly i sousední země. Saská vláda informovala sousední Česko a Polsko o tom, že v zemi budou znít sirény ve zkušebním režimu.

Témata:  Německo Berlín

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.