Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mohutná exploze v libanonském Bejrútu: 73 mrtvých a 3000 zraněných

Následky exploze v Bejrútu
Následky exploze v Bejrútu
Foto: Twitter

Libanonskou metropolí Bejrútem dnes odpoledne otřásly silné výbuchy, které podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví nepřežilo nejméně 73 lidí. Zraněno je na 3000 lidí a záchranáři po dalších stále pátrají v troskách. Mezi zraněnými jsou i zaměstnanci německého velvyslanectví či členové Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL).

This is devastating. Lebanon was already spiralling, in the midst of a political and currency crisis with accelerating COVID-19 cases. People were going hungry - and that's the city's largest grain elevator right there. pic.twitter.com/HiGPBhLGVh

— Tobias Schneider (@tobiaschneider) August 4, 2020

Podle prvních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny ledku.

Premiér Hasan Dijáb v prohlášení k občanům řekl, že Libanon postihla katastrofa, a požádal spřátelené země o pomoc. Mnoho států ji už nabídlo. Libanonský prezident Michel Aún svolal na středu mimořádnou schůzi vlády a vyzval k vyhlášení dvoutýdenního výjimečného stavu v Bejrútu.

Zatím není jasné, zda jde o pouhou nehodu, nebo zda může mít exploze jiné pozadí. Vysoký libanonský bezpečnostní představitel podle agentury Reuters řekl, že explozi způsobilo 2700 tun ledku. Dijáb prohlásil, že šlo o "nebezpečný sklad" a že se o něm vědělo od roku 2014. Libanonská agentura NNA oznámila, že příčinou výbuchu byl požár v přístavním skladišti. Poničil mnoho okolních budov a materiální škody jsou podle záběrů kamer mohutné.

Mnoho hodin po výbuchu stále odvážely z místa raněné sanitky, některé nemocnice už odmítaly přijímat další, protože nemají kapacitu. Na internetu se množí výzvy k darování krve. Ministerstvo zdravotnictví požádalo zdravotníky, aby přišli pomoci k nejbližšímu místu, kam jsou schopni se dostat.

Ээ бурхан миньA video I received on WhatsApp of the scalr of explosion in #Beirut, confirming it was at the port. pic.twitter.com/oy4uHaghiD

— Sukhbat Batjargal (@SukhbatMN) August 4, 2020

Mezi mrtvými je také předseda Libanonské falangy, což je sociálně demokratická strana maronitských křesťanů. Její šéf Nazar Nadžariján byl ve chvíli výbuchu v kanceláři v blízkosti přístavu. Těžké zranění utrpěli mimo jiné někteří členové mírové mise UNIFIL, jejíž loď kotvila v bejrútském přístavu a byla při výbuchu poškozena. Zraněni byli i zaměstnanci německé ambasády, která stojí nedaleko přístavu.

"To co se dnes stalo, neprojde, aniž by odpovědní lidé složili účty. Musejí za to zaplatit. Naléhavě vyzýváme všechny spřátelené a bratrské země, které mají Libanon rády, aby se mu postavily po bok a pomohly mu ošetřit hluboké rány," řekl Dijáb v televizním projevu. Na středu vyhlásil národní smutek.

Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného. Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáhem na izraelsko-libanonské hranici. Také mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová řekla, že ve Washingtonu událost sledují. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc.

Pomoci je připraven Izrael, Francie, Írán, Británie, ale i Egypt a Kypr a rovněž Evropská unie, jak řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček na twitteru uvedl, že je explozí v Bejrútu šokován a myslí na rodiny obětí. "Jsme s libanonským lidem a jsme připraveni poskytnout pomoc," dodal. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček napsal, že ČR prověřuje možnosti případné pomoci, například prostřednictvím hasičů. Soustrast rodinám a blízkým obětí vyjádřil ředitel zahraničního odboru kanceláře prezidenta Rudolf Jindrák.

A huge explosion has occurred in Beirut #Lebanon pic.twitter.com/9jPTEUY9Nj

— Sukhbat Batjargal (@SukhbatMN) August 4, 2020

"Viděl jsem ohňový kotouč a kouř nad Bejrútem. Lidé křičeli a utíkali, krváceli. Z domů to utrhlo balkony, ve výškových budovách se vysypala okna a sklo spadlo na ulici," citovala svědka agentura Reuters. Podle dalšího svědka jsou vytlučená okna v celém bejrútském centru a bylo vidět zraněné.

Libanon se potýká s vážnou ekonomickou krizí a jeho občané loni v říjnu zahájili protesty proti údajně zkorumpovaným politikům. V Bejrútu se dnes konal další z těchto protestů, tentokrát kvůli stále se horšícím dodávkám elektrické energie. Lidé se před budovou ministerstva energetiky střetli s policisty, kteří se snažili udržet dav za zátarasy. Účastníci sdělili, že jsou odhodlaní na místě zůstat a pokračovat v protestu v sedě. Některé libanonské domácnosti mají nyní proud jen několik hodin denně a lidé byli nuceni vrátit se k petrolejovým lampám a svíčkám.

Situaci komplikují dlouhodobě spory mezi šíitským Hizballáhem, za nímž stojí Írán a který bojuje proti Izraeli, a sunnitskými politiky. V pátek bude tribunál OSN v Haagu rozhodovat o trestu pro údajné pachatele atentátu na někdejšího premiéra Rafíka Harírího. V roce 2005 byl mezi 22 lidmi, kteří nepřežili pumový útok na jeho kolonu v Bejrútu. Obviněni jsou právě čtyři členové Hizballáhu, kteří ale v Haagu osobně nebudou. Hizballáh podíl na útoku popřel.

Témata:  Libanon výbuch exploze v libanonském Bejrútu

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.