Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Monarchie obstála, Karel III. si vedl hůř. Britové odpovídali v průzkumu

Král Charles III.
Král Charles III.
Foto: Instagram The Royal Family

Většina Britů nadále podporuje státní zřízení své země. Navzdory tomu, že má konstituční monarchie vysokou podporu, ale král Karel III. tak oblíbený není. Nejvíce s ním mají problém mladí lidé, uvedl server BBC.

Průzkum mezi 4600 respondenty ukázal, že 58 procent dotázaných souhlasí se zachováním monarchie v Británii. Svobodné volby hlavy státu by si přálo jen 26 procent respondentů.

Nejmenší podporu má monarchie u mladých lidí, kde ji podporuje jen třetina dotázaných ve věku 18–24. Naopak 38 procent z nich by preferovala volenou hlavu státu.

Alarmující je počet lidí, kteří se o královskou rodinu nezajímají. Mezi mladými Brity to je 78 procent dotázaných. 

Mezi staršími lidmi má naopak britská královská rodina velikou podporu. Ve věkové skupině 50–64 let ji podporuje 67 procent lidí a u Britů starších 65 let monarchii podporuje 78 procent dotázaných.

Průzkum také ukázal, že skoro polovina Britů se domnívá, že Karel III. není v dostatečném kontaktu s veřejností. Nejvyšší je toto číslo u mladých, kde má stejný názor 59 procent respondentů.

Témata:  Král Charles III. Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.