Novinářům pak řekl, že komise hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum.

"Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny," řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.

Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině "znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti". Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.

Rusko se dnešního zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat. Moskva byla dnes vyzvána k reakci na tvrzení, která na Radě pro lidská práva zazněla. Rusko popírá, že by během své "speciální vojenské operace", jak válku proti Ukrajině nazývá, úmyslně útočilo na civilisty.

Dnešní předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.

Vyšetřovatelé našli důkazy o velkém počtu poprav, včetně těl se svázanýma rukama, prořízlými hrdly a prostřelenými hlavami, uvedl dále Möse. Vyšetřovatelé podle něj také identifikovali oběti sexuálního násilí ve věku od čtyř do 82 let. I když někteří ruští vojáci používali sexuální násilí jako strategii, komise prý nezjistila "obecný vzorec" takového chování.

Komise OSN hodlá vyšetřovat také hromadné pohřebiště u Izjumu, kde byly v posledních týdnech nalezeny stovky těl. "Je to samozřejmě nová událost, ale my se určitě chceme podívat i na izjumský případ," řekl Möse na tiskovém brífinku. Na otázku, zda byly spáchány zločiny proti lidskosti, Möse odpověděl, že komise zatím k takovému závěru nedospěla, přičemž poukázal na nedostatek důkazů i analýz.

Vyšetřovací komise nyní obrátí svou pozornost na tvrzení o existenci "filtračních" táborů v Ruskem okupovaných oblastech pro ukrajinské zajatce i na tvrzení o nucených transportech lidí a o adopcích ukrajinských dětí v Rusku.

Agentura Reuters poznamenala, že vyšetřování iniciovaná Radou pro lidská práva někdy mohou být využita před národními a mezinárodními soudy. Například v Německu tak byl v lednu odsouzen bývalý syrský rozvědčík za státem podporované mučení.

Möse potvrdil, že je ve spojení s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vyšetřovací komise má kompletní zprávu o svých zjištěních předložit Radě OSN pro lidská práva na konci svého mandátu v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti.