Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na vojenském letišti u Kursku hoří zásobník ropy po možném útoku dronu

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS jedou tři speciální hasičské vlaky.

Kursk leží zhruba 100 kilometrů od ukrajinských hranic. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se k útokům minulý týden a ani dnes nepřihlásila.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.

Stanice BBC uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.

Ukrajinské síly zřejmě podnikly útoky na dvě ruské strategické letecké základny, čímž předvedly schopnost zasahovat hluboké ruské zázemí a možná i narušit ruské tažení proti ukrajinské infrastruktuře, upozornil v pravidelné svodce americký Institut pro studium války ISW. Neschopnost Moskvy předvídat a zabránit ukrajinským útokům na strategické základny, vzdálené 700 kilometrů od ukrajinských pozic, rozlítila ruské válečné blogery, kteří vyzývají ruské velení k masivním odvetným útokům proti Ukrajině. Stěžují si také, že velení nedokázalo uchránit základny, přestože se jevily jasným cílem.

Někteří blogeři podle ISW naznačují, že útoky na základny mohly být dílem skupin ukrajinských záškodníků, jiní zase varují, že i Moskva může být ohrožena, pokud drony byly vypuštěny z Ukrajiny. Útoky na základny s bombardéry, které jsou nosiči jaderných zbraní (k útokům proti Ukrajině používají střely s konvenčními hlavicemi - pozn. ČTK), podle některých blogerů ohrožují postavení Ruska jako jaderné velmoci.

Britská rozvědka předpokládá, že ruské velení zareaguje rozptýlením bombardérů na další základny a také vyhledáním a přísným potrestáním důstojníků, které označí za zodpovědné za jedno z nejhorších selhání ochrany strategických objektů od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Témata:  Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 20:49

Podvod v curlingu? Na olympiádě došlo k nevídaně ostrému konfliktu

Během pátečního olympijského klání v curlingu mužů mezi Kanadou a Švédskem došlo k nevídaně ostrému konfliktu, který vyústil v hlasitou hádku a vulgární výměnu názorů přímo na ledě. Švédský tým obvinil kanadského reprezentanta Marca Kennedyho z podvádění během odhazování kamene. Kanaďané nakonec v napjatém utkání zvítězili 8:6, ale sportovní výkon zastínil incident, který museli řešit rozhodčí i mezinárodní federace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.