Nastane příměří v Gaze? Izrael si diktuje nové podmínky a Hamás nechce naslouchat

Čtvrtečního jednání o příměří v katarském Dauhá nebo egyptské Káhiře se mají zúčastnit vrcholní představitelé zpravodajských služeb z Egypta, Izraele a Spojených států, připojí se k ním i katarský premiér. 

Hamás delegaci nevyšle

Izrael se podle americké stanice CNN rozhodl, že na jednání pošle svou delegaci. Chce dát Hamásu najevo, že o dohodu stále zájem má. 

Militantní hnutí Hamás ale svou účast odřeklo. Podle zástupce hnutí v Libanonu Ahmada Abdula-Hádího by toto jednání znamenalo „vrátit se na začátek“, načež podle amerického listu New York Times obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že jednání protahuje. 

„Netanjahu nemá zájem na dosažení dohody, která by agresi zcela ukončila, ale spíše klame a uhýbá a chce válku prodloužit, a dokonce ji rozšířit na regionální úrovni,“ zdůraznil Abdul-Hádí.

Představitelé Hamásu se jednání neúčastní už od jejich samého začátku, spoléhají se především na katarské a egyptské prostředníky. Zejména v Kataru má hnutí výhodu, protože zde sídlí mnoho jeho prominentních členů. 

„Katarští představitelé ujistili Spojené státy, že budou usilovat o to, aby byl Hamás na jednáních zastoupen,“ poznamenal mluvčí americké diplomacie Vedant Patel. „Plně očekáváme, že tyto rozhovory pokročí,“ dodal. 

Netanjahu podle nezveřejněného dokumentu doplnil izraelské požadavky o úplně nové podmínky, což podle NY Times může vytvářet překážky pro uzavření dohody. Izraelský úřad vlády doplnil, že „pouze vyjasňuje nejasnosti“. 

Hamás nadále trvá na tom, že „dohoda o příměří by měla zahrnovat ukončení války a úplné stažení izraelských sil z Gazy“. Naopak Netanjahu zdůraznil, že „Izrael nepřestane bojovat, dokud nebudou zničeny vojenské a vládní kapacity Hamásu“. 

Třífázový mírový plán

Americký prezident Joe Biden, egyptský prezident Abdal Fattáh el-Sísí a katarský šejk Tamím bin Hamad al-Thání už minulý týden upozornili obě strany, aby v jednáních o příměřích pokročily. „Není již času nazbyt, ani na výmluvy žádné strany pro další odklady,“ uvedli ve společném prohlášení s tím, že jsou ochotni předložit „konečný překlenovací návrh k uzavření dohody“. 

Podmínky příměří vycházejí hlavně z Bidenova pera. Podle Bílého domu má Hamás propustit všechna rukojmí výměnou za „úplné a kompletní příměří a propuštění palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli“. 

První fáze má trvat šest týdnů a bude zahrnovat „stažení izraelských sil ze všech obydlených oblastí Gazy a propuštění řady rukojmích, včetně žen, starých lidí a zraněných, výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů a zavedení dočasného příměří“. 

Druhá fáze pak umožní „výměnu za propuštění všech zbývajících žijících rukojmích, včetně vojáků-mužů a trvalé ukončení bojů“. Ve třetí fázi bude zahájen „rozsáhlý plán obnovy Gazy a všechny poslední ostatky zabitých rukojmích by byly vráceny jejich rodinám“. 

„Spojené státy jsou tak jasně odhodlány, protože si myslíme, že je to v životním zájmu regionu. Příměří by mohlo vytvořit podmínky nezbytné k tomu, aby se region dostal z tohoto nekonečného cyklu násilí,“ vylíčil mluvčí amerického ministerstva zahraničí. 

Napětí na Blízkém východě je neobvykle vysoké od chvíle, kdy byl na konci července při návštěvě Teheránu zabit politický vůdce Hamásu Ismail Haníja. Stalo se tak jen několik hodin poté, co při izraelském náletu v libanonské metropoli Bejrútu zahynul prominentní představitel Hizballáhu Fuád Šukr.

Zejména s odvoláním na smrt Haníji Teherán přislíbil, že jeho smrt přímo na íránském území pomstí. Chystanou odvetu potvrdil také Hizballáh v reakci na smrt Šukra. „Za jakýkoli akt agrese proti nám z jakékoli strany tvrdě zaplatí,“ adresoval izraelský premiér varování oběma stranám. 

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem,  Izrael,  HAMÁS,  Benjamin Netanjahu