Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO je naprosto, absolutně a zcela jednotné, řekl Biden

Joe Biden
Joe Biden
Foto: The White House

Americký prezident Joe Biden dnes řekl svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, že pátý článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek.

Šéf Bílého domu po jednání ve Varšavě také uvedl, že Polsko na sebe vzalo velkou část odpovědnosti za řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině a svět by mu měl s tímto úkolem pomoci.

Podle Bidena ruský prezident Vladimir Putin zřejmě počítal s tím, že dokáže NATO rozštěpit a oddělit východní křídlo od západních partnerů. To se mu ale nepovedlo a aliance je podle amerického prezidenta "naprosto, absolutně a zcela jednotná a v jejím názoru nejsou žádné trhliny".

"Schopnost Ameriky dostát své roli v dalších částech světa spočívá na jednotné, bezpečné Evropě. Poučili jsme se ze smutné zkušenosti ve dvou světových válkách, kdy jsme se (zpočátku) neangažovali a na stabilitě Evropy se nepodíleli a později nás to pronásledovalo," řekl americký prezident.

Wojciech Kolarski z kanceláře polského prezidenta sdělil, že setkání Bidena a Dudy trvalo hodinu, ačkoli původně bylo plánováno na 15 minut. Duda po schůzce řekl, že Polsko má zájem nakoupit od USA moderní vojenské vybavení a chce posilovat vojenskou spolupráci, napsala agentura PAP.

Biden do Polska přiletěl v pátek z Bruselu. Setkal se s americkými vojáky, kteří v Polsku slouží v rámci mise NATO a dnes se připojil ke schůzce ukrajinských a amerických ministrů obrany a zahraničí Oleksije Reznikova, Dmytra Kuleby, Lloyda Austina a Antonyho Blinkena.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  válka na Ukrajině NATO (Severoatlantická aliance) Joe Biden

Související

Aktuálně se děje

11:29

Hrozí blackout s ruskou stopou. Britský ministr se chystá varovat NATO

Britský ministr pro mezivládní záležitosti Pat McFadden se chystá varovat, že Rusko je připraveno podniknout kybernetické útoky na Velkou Británii a její spojence ve snaze oslabit pomoc Ukrajině. Podle McFaddena by ruští hackeři mohli napadnout firmy či energetickou soustavu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy