Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO možná mohlo válce na Ukrajině zabránit, přiznal Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg prohlásil, že aliance mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby se zabránilo ruské invazi v únoru 2022. Uvedl to server Rádia Svobodná Evropa.

„Nyní poskytujeme vojenské prostředky pro vedení války – tehdy jsme mohli poskytnout vojenské prostředky, abychom válce zabránili,“ uvedl Stoltenberg.

Generální tajemník NATO upozornil, že před invazí nebylo NATO ochotné poskytnout Ukrajině zbraně, které Kyjev žádal, protože členské státy se obávaly eskalace napětí s Ruskem.

V rozhovoru také uvedl, že konec války na Ukrajině bude dosažen prostřednictvím jednání. „K ukončení této války bude muset v určité fázi dojít k dialogu s Ruskem. Ten však musí vycházet ze silné pozice Ukrajiny,“ zdůraznil Stoltenberg.

Šéf NATO se rovněž odmítl vyjádřit k tomu, zda po odchodu z vedení aliance převezme roli předsedy Mnichovské bezpečnostní konference po německém diplomatovi Christophu Heusgenovi. Pro FAS uvedl, že zvažuje „více možností“ a plánuje pobývat v Oslu. Rovněž přemýšlí o sepsání svých pamětí.

Stoltenbergovi, bývalému norskému premiérovi, končí v říjnu funkční období na pozici generálního tajemníka NATO, kterou zastával od roku 2014. V červnu členské státy NATO zvolily novým generálním tajemníkem bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho.

Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po Josephu Lunsovi z Nizozemska, který tuto funkci zastával v letech 1971–1984. 

Témata:  NATO válka na Ukrajině Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

21. února 2025 18:54

Útok v Hradci Králové: Soud rozhodl o vazebním stíhání pachatele

Mladík obviněný ze čtvrteční dvojnásobné vraždy prodavaček v obchodě v Hradci Králové jde do vazby. Rozhodl o tom soud, o jehož verdiktu informovala policie v pátek odpoledne. Šestnáctiletému pachateli, který se k činu doznal, hrozí jako mladistvému maximálně desetiletý trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy