NATO musí vnímat ruskou hrozbu jako věrohodnou, konstatoval ISW

Putin v nedělním rozhovoru pro státní televizi Rossija reagoval na vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, že Rusko může v případě vítězství na Ukrajině napadnout země NATO. Bidenovo tvrzení označil za naprostý nesmysl a zdůraznil, že Rusko nemá žádný zájem o boj se zeměmi NATO z geopolitického, ekonomického nebo vojenského hlediska.

Šéf Kremlu zároveň kritizoval Finsko za připojení se k aliance, označil to za provokativní krok. Dodal, že Rusko v reakci plánuje vytvoření nového vojenského okruhu na severovýchodě země, konkrétně Leningradského vojenského okruhu, a koncentraci vojenských jednotek v této oblasti.

Podle analytiků z ISW jsou však Putinova slova, v nichž ujišťoval o mírových záměrech vůči NATO, prázdná kvůli jeho vlastním či hrozbám jiných zástupců Kremlu vůči členským státům aliance.

Experti připomněli, že Rusko se pod vedením současného prezidenta už dvě desetiletí snaží západní obranný blok omezit a oslabit tím, že neustále požaduje změny, které by se rovnaly rozpadu NATO. "Putinův rozhovor naznačil, že nadále vnímá Západ jako slabý, což je v kontrastu s jeho důvěrou v růst ruské moci za poslední dvě desetiletí," podotkli odborníci.

Putin podle ISW pokračuje ve vyjadřování světonázoru, podle kterého musí Kreml prosadit svou vůli bez jakýchkoliv kompromisů, jinak bude čelit existenčním problémům.

"Opakující se rétorika Kremlu ohledně nepřátelských záměrů vůči NATO společně s budoucími vojenskými možnostmi Ruska v případě vítězství na Ukrajině představuje pro bezpečnost Západu věrohodnou hrozbu," dodali analytici.

K průběhu bojů na Ukrajině institut sdělil, že ruské síly podnikly sérii raketových a dronových útoků v noci ze soboty 16. na 17. prosince a také ofenzivní operace v okolí Bachmutu, Avdijivky či Doněcku, přičemž na některých místech dosáhly postupu.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko,  NATO (Severoatlantická aliance)