Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá expertní komise navrhuje regulovat ceny plynu ve dvou krocích

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Německá expertní komise navrhla vládě kancléře Olafa Scholze regulovat vysoké ceny plynu ve dvou krocích, letos pomocí jednorázového příspěvku na zálohy a od nadcházejícího roku do jara 2024 stanovením maximálních cen na část spotřeby. Průmyslové podniky by mohly podle komise platit sedm centů (1,7 Kč) za kilowatthodinu až do výše 70 procent předchozí průměrné roční spotřeby, domácnosti a malé a střední firmy pak 12 centů (2,9 Kč) do 80 procent průměru.

Komise uvedla, že celkové náklady pro stát by včetně regulace cen dálkového tepla vyšly asi na 96 miliard eur (2,4 bilionu Kč).

"Plyn je pro průmysl nejdůležitějším energetickým zdrojem," řekl prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm, který je jedním ze tří spolupředsedů expertní komise. "Průmysl je v existenčním ohrožení. Nejde jen o pracovní místa, ale o celý německý hospodářský systém, blahobyt a sociální vymoženosti," řekl. Dodal, že cena sedmi centů za kilowatthodinu pro průmysl odpovídá ceně 12 centů pro domácnosti.

Novinářům Russwurm k rozdílné ceně řekl, že pro domácnosti je 12 centů včetně poplatků, zatímco sedm centů pro průmysl je bez poplatků, protože ty se v různých průmyslových provozech liší. Regulovaná cena pro domácnosti by měla platit od března do jara 2024, pro průmysl již od ledna.

"Chceme být rychlí, proto první úlevu navrhujeme již ke konci roku," řekl šéf odborového svazu BCE Michael Vassiliadis, který je dalším spolupředsedou expertní komise. "Zároveň ale chceme ponechat podněty k šetření, protože zásobovací situace zůstává nadále napjatá i přes plné zásobníky plynu," uvedl k opatřením, která neobsahují regulaci cen v celém objemu spotřeby.

Třetí spolupředsedkyně komise a rovněž členka poradního sboru německé vlády Veronika Grimmová uvedla, že opatření mají dva kroky. "První krok je, aby stát letos převzal platbu prosincových záloh," řekla. "To je pragmatický krok," uvedla. Samotná regulace cen plynu pro domácnosti by pak měla začít platit od března nacházejícího roku nejméně do dubna 2024.

Na spotřebu nad stanovený limit by se již dotace podle návrhu nevztahovaly, odběratelé by tak museli platit tržní ceny. To komise považuje za pobídku odběratelům s plynem šetřit. "Musíme uspořit 20 procent, abychom se vyhnuli složité situaci," dodala Grimmová.

Cenová brzda by se podle expertů týkala nejen plynu, ale také dálkového tepla, kde by činila 9,5 centu (2,4 Kč) za kilowatthodinu. Také zde by platilo omezení regulované ceny do 80 procent předchozího ročního průměru.

Přesné náklady na regulaci cen je složité přesně odhadnout, podle komise by to bylo asi 96 miliard eur. Vassiliadis pomoc vyčíslil na 90 miliard eur. Pět miliard eur by podle něj stály prosincové zálohy, 60 miliard eur pak regulace cen pro domácnosti a 25 miliard eur pro průmysl. Poté upřesnil, že se započítáním dálkového tepla do regulace cen pro domácnosti by se částka zvýšila z 60 na 66 miliard eur.

Expertní komise, kterou vláda ustavila 23. září, v prohlášení oznámila, že po 35hodinovém jednání dospěla v noci na dnešek k závěru. Souborem doporučení se nyní bude zabývat vláda. Její mluvčí Steffen Hebestreit na tiskové konferenci novinářům řekl, že kancléřství společně s ministerstvy hospodářství a financí návrhy bez odkladů prověří.

Již na konci září Scholzova vláda oznámila, že na regulaci vysokých cen energií včetně plynu vyčlení přes stabilizační fond až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu Kč). Finance z fondu poslouží podle kancléře k překonání těžkého období až do jara 2024.

Témata:  plyn Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.