reklama

Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

"V kabinetu jsme finálně odsouhlasili zákon o jaderné energetice. Jako spolková vláda tak udáváme jasný směr. Pokračováním provozu všech tří jaderných elektráren posílíme stabilitu naší rozvodné sítě a vysíláme jasný signál ke snížení ceny elektřiny na trhu," napsal Lindner.

Německo chtělo původně odpojit poslední reaktory na konci letošního roku, ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck ale v září oznámil, že nukleární elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku zůstanou kvůli energetické krizi jako rezerva provozuschopné do jara a třetí, kterou je nukleární zařízení Emsland v Dolním Sasku, se podle plánu odpojí. Liberální ministr financí Lindner chtěl zachovat v chodu všechna tři zařízení, a to do roku 2024.

Habeckův spor s Lindnerem zkomplikoval další postup, protože o prodloužení musí rozhodnout parlament. Do sporu nakonec v pondělí zasáhl kancléř Scholz, který oběma ministrům dopisem oznámil, že všechny tři jaderné elektrárny zůstanou k dispozici do 15. dubna. Oba ministři kancléřovo rozhodnutí podpořili.

Nyní o úpravě zákona budou jednat poslanci Spolkového sněmu, kde má vláda většinu. Očekává se, že pro návrh zvednou ruku také opoziční konzervativci, kteří ale chtějí stejně jako liberálové odpojit reaktory až v roce 2024.

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Trojice posledních nukleárních elektráren bude formálně na konci roku převedena do rezervy. Habeck už ale na konci září oznámil, že kvůli napjaté situaci na energetickém trhu po ruské invazi na Ukrajinu je pravděpodobné, že Neckarwestheim 2 a Isar 2 bude nezbytné v zájmu bezpečnosti a síťové stability ponechat po celou dobu připojené k síti.