Německo začíná z nařízení vlády s úsporami energie, památky a reklamy zhasnou

Nařízení k šetrnému přístupu k energiím zavazuje nejen úřady a další veřejné instituce, ale také domácnosti a obchodníky. Například v nájemních smlouvách je pozastavena klauzule, podle které musí nájemci udržovat v obytných prostorách minimální teplotu. Nadále ale musí topit a větrat tak, aby majiteli nemovitosti nezpůsobili škodu. Venkovní a vnitřní soukromé bazény již nesmí být vyhřívány s pomocí plynu či elektřiny.

Svým dílem k úsporám musí přispět i obchodníci. Ode dneška nesmí být trvale otevřeny dveře obchodů, jejichž prostory se vytápí. Svaz německého maloobchodu (HDE) již předem ohlásil, že obchodníci podmínky splní a že již nyní díky úsporným opatřením k využívání energií přistupují šetrně.

K podmínce zavírání dveří řekl šéf HDE Stefan Genth, že k takovému opatření obchodníci přistoupili už dříve. "Zavřenými dveřmi lze samozřejmě uspořit velkou část energie. Zároveň ale do obchodu přijde méně zákazníků," řekl Genth. Obchody proto podle něj zavádějí preventivní informační kampaň, kdy u vstupu vylepují plakáty o tom, že dveře jsou sice zavřené, ale obchod je otevřený.

Další opatření, které nařizuje vypínat osvětlení reklam a světelné reklamní plochy od 22:00 do 16:00 následujícího dne, podporují podle Gentha i prodejci. Poznamenal ale, že světla reklam ve městech na řadě míst poskytují chodcům větší pocit bezpečí. Na to pamatuje i vyhláška, která uvádí výjimku pro situace, kdy světla reklam přispívají k bezpečnosti provozu a k odvrácení dalších rizik. Například v tmavých podchodech by tak reklamy mohly dále svítit.

Obchodníci zavádějí vlastní opatření, například brzy ráno a později večer vypínají eskalátory. Stále běžnější jsou dveře a ochranné lamely v chladicích boxech, aby chlazení nemuselo pracovat na plný výkon. Všudypřítomné jsou i nálepky nabádající zákazníky, aby dveře chladicích a mrazicích boxů pečlivě zavírali.

Stejně jako reklamy je třeba vypínat i noční osvětlení fasád veřejných budov a památek. To už ale dříve bylo běžnou praxí, kterou začal Habeck, když nařídil vypnout osvětlení budov jeho ministerstva.

Ve veřejných budovách s výjimkou nemocnic, škol, školek a dalších sociálních služeb se nově nesmí vytápět chodby, technické místnosti a haly, pokud to není vyžadováno z důvodu bezpečnosti. Na pracovištích ve veřejných budovách se bude topit nejvýše na 19 stupňů, což je o jeden stupeň Celsia méně, než byla ministerstvem hospodářství doporučená teplota. Podle fyzického podílu práce se teplota může snižovat až ke 12 stupňům, které vláda považuje za dostatečné pro fyzicky náročné profese.

V neobydlených veřejných budovách nařízení přikazuje odpojit průtokové ohřívače a bojlery, pokud nejsou z hygienických důvodů nezbytné.

Spolková vláda připravuje soubor dalších úsporných opatření, která budou platit od října, protože rozhodnout o nich musí parlament. Jejich součástí je například povinné seřizování topné soustavy během pravidelných revizí topných systémů.

Němcům, alespoň podle komentářů na internetu, vrásky nepřidělávají jen samotná úsporná opatření, ale i vyslovení názvu nařízení. Ten je totiž předimenzovaný i na němčinu, která si jinak libuje v dlouhých složeninách. Název nařízení v němčině totiž zní Kurzfristenergieversorgungssicherungsmaßnahmenverordnung se zkratkou EnSikuMaV, což lze do češtiny přeložit jako vyhláška o krátkodobých opatřeních k zajištění energetických dodávek. "Super, Habecku," okomentoval název jeden z uživatelů twitteru.

Témata:  Německo,  energetika