Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo zadrželo dva muže v případu špionáže a sabotáže spojené s Ruskem

Německá policie
Německá policie
Foto: Pixabay

Prokuratura oznámila, že vyšetřovatelé zatkli dva muže německo-ruského původu kvůli podezření ze špionáže pro Rusko a údajnému plánování útoků v Německu, včetně cílů americké armády. Jejich cílem údajně bylo oslabit vojenskou podporu poskytovanou Ukrajině.

Úřady ve čtvrtek oznámily zatčení dvou mužů v Německu, podezřelých ze špionáže pro Rusko a údajného spiknutí s cílem sabotovat pomoc Ukrajině. V plánu měli mít útoky na vojenskou infrastrukturu na území Německa. Informuje The New York Times.

Oba muži, oba dva mají jak ruské, tak německé občanství, byli zatčeni ve středu v Bayreuthu, městě asi 120 mil severně od Mnichova, jak uvedla německá federální prokuratura. K zatčení došlo, když v Německu narůstají obavy ohledně dosahu ruských zpravodajských služeb a narušení operací.

Federální žalobci z Karlsruhe ve svém dohledu nad zatýkáním uvedli, že jeden z mužů udržoval kontakt s ruskými zpravodajskými službami a zvažoval několik potenciálních cílů pro útoky, včetně americké vojenské základny v Německu. Oběma mužům nebyla zatím formálně přednesena obvinění, ale žalobci naznačili, že jsou podezřelí z práce pro zahraniční zpravodajskou službu a v případě jednoho z nich z nelegálního fotografického záznamu vojenských objektů a plánování sabotáží.

Dvojice mužů byla identifikována jako Dieter S. a Alexander J., sdělila federální prokuratura. Hlavní podezřelý, Dieter S., údajně prováděl průzkum potenciálních cílů útoků, včetně zařízení amerických ozbrojených sil umístěných v Německu. Po zatčení byl povolán ruský velvyslanec v Berlíně k jednání na ministerstvo zahraničí.

"Německo by „nedovolilo Putinovi, aby přinesl svůj teror do Německa“, řekla následně ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na síti X.

Ruští představitelé ale obvinění tradičně odmítli.

"Nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokázaly plány zadržených nebo jejich možné napojení na představitele ruských struktur," uvedla ruská ambasáda v Berlíně ve svém  příspěvku na stejné síti X.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ve čtvrtečním prohlášení odsoudila „obzvláště závažný případ podezřelé činnosti agentů“ spojený s „zločinným režimem“ ruského prezidenta Vladimira V. Putina.

Po ruské invazi na Ukrajinu se vztahy mezi Moskvou a Berlínem vyostřily. Německo loni uzavřelo čtyři ruské konzuláty v reakci na omezení počtu německých diplomatických pracovníků v Rusku.

"Obvinění, že Putin verbuje agenty v Německu, aby provedli útoky na německou půdu, je extrémně vážné," uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v prohlášení pro X po předvolání ruského velvyslance v Berlíně.

Policie ve středu provedla razii na jejich pracovištích a v jejich domovech.

Žalobci nezveřejnili žádné podrobnosti o jejich profesích, ale uvedli, že Dieter S. byl podezřelý z toho, že v letech 2014 až 2016 bojoval na východní Ukrajině za separatistickou skupinu Doněcká lidová republika, která má úzké vazby na Kreml.

Dieter S. byl v kontaktu s členem nejmenované ruské zpravodajské služby a v říjnu s tímto kontaktem komunikoval o „možných sabotážních aktech“, podle žalobců.

Německo je druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině po Spojených státech, s 32 miliardami eur poskytnutých od roku 2022. Dieter S. nabízel útoky na vojenskou infrastrukturu a průmyslové zóny spojené s touto pomocí, i když konkrétní cíle neuvedl. Provedl průzkum americké vojenské základny v Německu. Alexander J. se připojil k němu, aby pomáhal se špehováním infrastruktury. Od ruské invaze došlo k několika případům obvinění Němců ze špionáže pro ruskou rozvědku.

K zatčení došlo tento týden v době zvýšené bezpečnosti na mnoha místech kritické infrastruktury v Německu po sabotáži plynovodů v Baltském moři v září 2022.

Témata:  válka na Ukrajině Německo Rusko policie Německo

Aktuálně se děje

20. května 2024 21:54

Litva: Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku

Západní spojenci Ukrajiny by měli zrušit omezení na použití zbraní dodaných na Ukrajinu a dopřát Kyjevu více svobody při útocích na cíle v Rusku. V pondělí to během rozhovoru prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy