reklama

Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které dnes ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června.

"Vytýkaná sporná omezení vycházení a setkávání byla součástí ochranné koncepce zákonodárců. Tato omezení sloužila ve své celistvosti k ochraně životů a zdraví a také k udržení funkčního zdravotního systému jako vyššího zájmu obecného dobra," uvedl soud v písemném odůvodnění stížností, které se týkaly zákazu nočního vycházení a omezení kontaktů.

Další stížnosti mířily proti nucenému uzavírání škol, děti se tak nemohly vzdělávat ve třídách, ale výuka se konala on-line, případně jinou distanční formou. Ústavní soud poznamenal, že verdiktem poprvé uznává právo dětí a mládeže na školní vzdělání, které je povinen zajistit stát. "Do tohoto práva vážně zasáhly uzavírky škol, ke kterým od počátku pandemie docházelo," uvedl soud. Zároveň ale konstatoval, že kvůli dynamickému vývoji epidemie na konci letošního dubna, kdy nebyl k dispozici dostatek očkovací látky, převážil nad právem na vzdělání veřejný zájem ochrany lidských životů a lidského zdraví a také udržení zdravotnictví v chodu.

Omezení nočního pohybu v Německu automaticky platilo, pokud počet nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní přesáhl stovku. Školy pak musely přejít na on-line výuku při překročení sedmidenní incidence 165.

Dnešní verdikty očekávali politici i média s napětím, neboť to bylo poprvé, co se ústavní soud takovýmto způsobem věnoval ústavnosti karanténních opatření. Politici od příznivých verdiktů očekávají, že pomůže vytyčit manévrovací prostor pro boj s pandemií.