Němečtí poslanci schválili prodloužení chodu jaderných reaktorů do 15. dubna

Německo má nyní tři funkční jaderné elektrárny, kterými jsou Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původní znění zákona předpokládalo, že všechna tři zařízení budou na sklonku letošního roku trvale odpojena od sítě a postupně zlikvidována, čímž by Německo skončilo s jadernou energetikou. Ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize přinutily Scholzovu vládu rozhodnutí přehodnotit.

Vládní debaty o prodloužení chodu jaderných elektráren vedly ke sporům mezi ministry hospodářství a financí Robertem Habeckem a Christianem Lindnerem. Habeck chtěl elektrárnu Emsland ke konci roku odpojit a se zbývajícími dvěma pokračovat v provozu do jara příštího roku. Lindner s tím nesouhlasil a žádal, aby všechna tři jaderná zařízení fungovala až do roku 2024. Do sporu zasáhl kancléř a z pozice šéfa vlády nařídil prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, ale jen do 15. dubna 2023.

Spory o budoucnost reaktorů se přenesly i do dnešní debaty ve Spolkovém sněmu. V rozpravě před hlasováním opoziční konzervativní unie CDU/CSU poukazovala na to, že je potřeba zachovat jaderné elektrárny v provozu i pro zimu na přelomu let 2023 a 2024. Poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger varoval, že další zima bude pravděpodobně mnohem horší než ta nastupující, na kterou je Německo dobře připraveno s plnými zásobníky plynu.

Podle Bilgera je nezbytné odsunout odstavení reaktorů přinejmenším na konec roku 2024. Chce také, aby Německo do svých nukleárních zařízení objednalo nové jaderné palivo, což je ale červená čára, kterou Zelení odmítají překročit. Vládní Zelení, pro které je odklad odchodu od jádra těžkým rozhodnutím, trvají na tom, že reaktory budou do jara pracovat se současným palivem.

Poslanec ekologické strany Harald Ebner prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů je sice troufalé, ale Zelení se s tím smíří, neboť odklon od nukleární energetiky zrušen nebyl. "Za slovem kancléře stojíme i my, 15. dubna 2023 bude konec," dodal s odkazem na Scholzovo rozhodnutí.

Poslanec rovněž vládních liberálů (FDP) Lukas Köhler poukázal na to, že za současné situace je správné mluvit i o možném provozu po 15. dubnu. "Dnešní debata není o ideologii, ale o tom, co udělalo Rusko, jinak bychom tady dnes nebyli," řekl Köhler, podle kterého dál platí celoněmecká dohoda skoncovat s jádrem.

Ostře proti dubnovému uzavření jaderných elektráren dnes vystupovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). "V oblasti jaderné energetiky se Německo chová jako řidič na dálnici v protisměru," řekl poslanec AfD Michael Kaufmann. "Ve světě se plánuje 90 reaktorů, 60 dalších se staví, a to i u našich sousedů," řekl. Poznamenal, že právě díky jaderným elektrárnám v sousedních státech bude moci Německo předcházet výpadkům elektřiny.

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Na to poukázal i poslanec českého původu Petr Bystroň, který zastupuje AfD. Podle něj je odklon od nukleární energetiky řízen spíše panikou. "Tuto debatu nevedeme kvůli nějaké válce vzdálené od nás přes tisíc kilometrů, ale kvůli Fukušime, kde se lidé utopili kvůli cunami. Nikdo tam nezemřel kvůli radioaktivitě," řekl. "Riziko cunami je v Německu docela nízké," dodal.

Témata:  jaderné elektrárny,  Německo