Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický.
Diplomacie zdůrazňuje, že ústupky nefungovaly v roce 1938 a nefungovaly by ani dnes na Ukrajině.
"Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody. Jakýkoli ústupek agresorovi ho jen posílí a odloží jeho další válečné ambice," uvedlo ministerstvo, které umožnilo novinářům nahlédnout do svého archivu plného důležitých historických dokumentů.
Ministerstvo také zdůraznilo význam diskuse o tehdejších událostech, protože Rusko dnes vysílá podobné signály, jaké tehdy vysílalo Německo.
Podle historiků ministerstva byl vývoj událostí těsně před podpisem Mnichovské dohody velmi dramatický. Hitlerovy požadavky vůči Československu se stupňovaly a vyvrcholily podpisem dohody, která místo zachování míru vedla ke druhé světové válce.
"Bezpečnostní záruky, které mělo Československo získat od čtyř velmocí na základě Mnichovské dohody, nikdy nenastaly," zdůraznil Dubovický.
Podle něj existuje více různých výkladů těchto událostí. "I dnes se historici neshodnou na tom, kdo nese větší vinu. Zradili západní spojenci? Nebo to byla chyba Eduarda Beneše? Měl přistoupit na požadavky? Měl československý národ klást vojenský odpor? Tyto otázky jsou diskutovány od roku 1938," řekl Dubovický.
Jeden z výkladů podle něj naznačuje, že tehdejší události by mohly být poučením pro dnešek. "Je otázka, zda bychom měli agresorovi klást odpor, nebo zda ústupky mohou vést k dosažení nějakého výsledku. Mnichovská dohoda pro nás jasně ukazuje, že ústupky mír nezachránily," dodal.
Na druhou stranu však upozornil, že ne všechny teritoriální ústupky musí vést k tragickým událostem, jako byla druhá světová válka.
"Například Československo samo předalo část svého východního území Sovětskému svazu a k žádné válce to nevedlo," doplnil. Podle něj je důležité zvážit realistické možnosti a všechny faktory.
V této souvislosti připomněl slova prezidenta Petra Pavla, který minulý týden v New Yorku řekl, že Ukrajina musí být realistická ve svých válečných cílech a připustit, že část území může zůstat pod ruskou kontrolou, alespoň dočasně.
Mnichovská dohoda, podepsaná 30. září 1938 představiteli Německa, Spojeného království, Francie a Itálie, donutila Československo odstoupit pohraniční oblasti osídlené převážně Němci Německu.
Témata: válka na Ukrajině, ministerstvo zahraničí
Související
19. listopadu 2025 10:52
12. listopadu 2025 15:02
9. listopadu 2025 14:16
8. listopadu 2025 17:52
31. října 2025 11:08
29. října 2025 19:58
