Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v EU zůstala na šesti procentech, nejnižší je nadále v Česku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na červencové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde činila stejně jako v předchozích dvou měsících 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti v srpnu také nezměnila a činila 6,6 procenta. Loni v srpnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 7,5 procenta a v celé EU na 6,8 procenta.

Eurostat odhaduje, že letos v srpnu bylo v EU bez práce 12,921 milionu lidí, z toho 10,966 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52.000 a v eurozóně o 30.000. Ve srovnání s loňským srpnem počet nezaměstnaných klesl v EU o 1,682 milionu a v zemích platících eurem o 1,358 milionu.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě Česka Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu vzrostla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Témata:  EU nezaměstnanost zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

10:18

První slova Šárky Grossové. Spekulace o novém vztahu sílí

Už nemohla mlčet. Šárka Grossová se rozhodla poprvé reagovat na spekulace, které se v posledních dnech vyskytly kolem její osoby a spojují ji s jedním kontroverzním mužem. Dozvíme se pravdu?

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.