Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v EU zůstala na šesti procentech, nejnižší je nadále v Česku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na červencové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde činila stejně jako v předchozích dvou měsících 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti v srpnu také nezměnila a činila 6,6 procenta. Loni v srpnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 7,5 procenta a v celé EU na 6,8 procenta.

Eurostat odhaduje, že letos v srpnu bylo v EU bez práce 12,921 milionu lidí, z toho 10,966 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52.000 a v eurozóně o 30.000. Ve srovnání s loňským srpnem počet nezaměstnaných klesl v EU o 1,682 milionu a v zemích platících eurem o 1,358 milionu.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě Česka Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu vzrostla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Témata:  EU nezaměstnanost zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.