Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program: Hlad nesmí být využíván jako zbraň

Slavnostní udílení Nobelových cen (foto: Alexander Mahmoud)
Slavnostní udílení Nobelových cen (foto: Alexander Mahmoud)
Foto: Nobel Media AB

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Světový potravinový program, který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Každý devátý člověk na světě podle WFP nemá dostatek potravin.

"Potřeba mezinárodní solidarity a mnohostranné spolupráce nikdy nebyla důležitější," řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová při vyhlášení ceny. Světový potravinový program vyzdvihla i za významný příspěvek k tomu, aby hlad nebyl využíván jako zbraň ve válkách a v dalších konfliktech.

Nobelův výbor upozornil, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu. Zároveň vyzval vlády, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.

BREAKING NEWS: The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2020 Nobel Peace Prize to the World Food Programme (WFP).#NobelPrize #NobelPeacePrize pic.twitter.com/fjnKfXjE3E

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 9, 2020

"V zemích jako Jemen, Kongo, Nigérie, Jižní Súdán a Burkina Faso vedla kombinace násilných konfliktů a pandemie k dramatickému zvýšení počtu lidí, kteří se ocitli na pokraji hladovění. Tváří v tvář pandemii Světový potravinový program ukázal obdivuhodnou schopnost dále vystupňovat své úsilí," podotkl Nobelův výbor.

Spojitost mezi hladem a ozbrojeným konfliktem označil výbor za začarovaný kruh. Války a konflikty způsobují potravinovou nejistotu a hlad, zároveň jsou ale hlad a potravinová nejistota příčinou konfliktů a násilí. Nikdy nezbavíme svět hladu, pokud neukončíme také války, uvedl Nobelův výbor.

Mluvčí WFP Tomson Phiri uvedl, že organizace je na zisk ocenění hrdá. "Na práci Světového potravinového programu je krásné, že nejen poskytuje potraviny lidem dnes a zítra, ale také je učí, aby se v budoucnu uměli o sebe postarat sami," dodal.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley se o ocenění pro svou organizaci dozvěděl v Nigeru. "Myslím si, že je to poprvé, co mi došla slova," prohlásil Beasley. Ocenil především práci celé "rodiny", kterou podle něj WFP je. "Jsou na těch nejsložitějších místech na světě, ve válkách, v konfliktech, v klimatických extrémech... Všichni si tuto cenu zaslouží," prohlásil o pracovnících organizace.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 318 kandidátů: 211 jednotlivců a 107 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Témata:  Nobelova cena Světový potravinový program (WFP) OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.