Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nobelovu cenu dosud nezískalo 5 vědeckých objevů, které změnily svět

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.
Foto: Depositphotos

Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu budou vyhlášeny 7. října, za fyziku 8. října a za chemii 9. října ve Švédsku. I když je těžké odhadnout, kdo z laureátů získá toto prestižní ocenění letos, vědecký svět nabízí řadu objevů, které si Nobelovu cenu zaslouží. Očekává se, že se v médiích a veřejnosti rozproudí debata o možných kandidátech a jejich přínosech.

CNN upozornila na pět významných vědeckých objevů, jejichž autoři dosud nezískali Nobelovu cenu, ale mají potenciál na její zisk v budoucnu. Tato ocenění často reflektují průlomové myšlenky a inovace, které by mohly zásadně ovlivnit naše chápání světa. Diskuse o těchto objevech může inspirovat nejen vědeckou komunitu, ale i širokou veřejnost, aby se zajímala o aktuální trendy a pokroky ve vědeckém výzkumu.

Rozluštěný lidský genom

Jednou z nejvýznamnějších genetických studií 19. století byl projekt The Human Genome Project, zahájený v roce 1990 a dokončený v roce 2003. Projekt vedl nositel Nobelovy ceny James Watson a zahrnoval tisíce výzkumníků z různých zemí. Cílem bylo identifikovat a zmapovat všechny geny v lidském genomu, což mělo značný dopad na biologii a medicínu. Přesto projekt dosud nezískal Nobelovu cenu, částečně kvůli tomu, že se na něm podílelo mnoho vědců a cena může být udělena pouze třem osobám za jeden objev.

Revoluce v léčbě obezity

V posledních letech došlo k revoluci v léčbě obezity díky lékům napodobujícím hormon GLP-1. Vědci Světlana Moysovová, Joel Habener a Lotta Bjerre Knudsen vyvinuli lék semaglutid, známý pod názvy Ozempic, Rybelsus a Wegovy, který se používá k léčbě cukrovky II. typu a obezity. Trojice získala v roce 2024 Lasker-DeBakeyho cenu za klinický lékařský výzkum a někteří vědci, kteří tuto cenu obdrželi, později získali Nobelovu cenu, což vyvolává spekulace o dalším ocenění.

Umělá inteligence ve vědě

Na vývoji s umělou inteligencí pracuje mnoho výzkumníků, ale mezi nimi vynikají dvě jména: Demis Hassabis a John Jumper, vynálezci Google DeepMind, kteří vytvořili databázi proteinové struktury AlphaFold.

AlphaFold je program umělé inteligence, jakýsi "vyhledávač" proteinových struktur, který dešifruje trojrozměrnou strukturu proteinů podle aminokyselinových sekvencí.

Používají jej nejméně 2 miliony výzkumníků po celém světě v základní biologii a dalších příbuzných oborech.

Od zveřejnění hlavní vědecké práce Jumpera a Hassabise v roce 2021 byla citována více než 13 tisíckrát, řekl novinářům analytik David Pendlebury z Clarivate Institute for Scientific Information.

V roce 2023 získali Jumper a Hassabis Laskerovu cenu a cenu Breakthrough Award. Možná v budoucnu ještě dostanou Nobelovu cenu za chemii.

I když se někteří domnívají, že práce je příliš čerstvá a vědci budou za umělou inteligenci odměněni ve vědeckém výzkumu později.

Pochopení střevního mikrobiomu

V lidském střevě existují miliony bakterií, které hrají zásadní roli ve zdraví člověka. Tento poznatek vznikl díky výzkumu v oblasti mikrobiologie a genetického sekvenování.

Jedním z významných odborníků na tuto problematiku je mikrobiolog Jeffrey Gordon, emeritní profesor na Washingtonské univerzitě v St. Louis.

Gordon se zaměřil na studium střevního mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví, zejména u dětí trpících podvýživou. Jeho výzkum se soustředil na analýzu vztahu mezi složením mateřského mléka, mikrobiotou dětí a jejich imunitním systémem, což přispělo k lepšímu pochopení nutričních potřeb batolat a léčby podvýživy.

Gordonova laboratoř rovněž odhalila vliv střevní mikrobioty na obezitu. I když získal řadu prestižních ocenění jako Copleyho medaili, Balzanovu cenu a Nirenbergovu cenu, Nobelovu cenu dosud neobdržel.

Identifikace genů způsobujících rakovinu

Od 70. let 20. století bylo známo, že rakovina může mít dědičný charakter, avšak tehdejší výzkum rakoviny prsu nepřihlížel k genetickým predispozicím.

Důležitý pokrok v oblasti genetických rizik spojených s rakovinou prsu učinila Mary-Claire Kingová, nyní profesorka medicíny a genomických věd na Washingtonské univerzitě.

Mary-Claire Kingová má mnoho úspěchů v oblasti genetiky, ale vědkyně je známá zejména objevem spojení mezi geny BRCA1 a BRCA2 a rakovinou u žen.

King strávil 17 let určováním role mutace genu BRCA1 u rakoviny prsu a vaječníků.

Tento objev umožnil genetické testování, které může identifikovat ženy se zvýšeným rizikem rakoviny prsu a také určit, jak toto riziko snížit.

Témata:  Nobelova cena

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí se příští týden krátce oteplí

Příští týden se oteplí. V maximech denní teploty vyrostou až na 20 stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu dosud nezískalo 5 vědeckých objevů, které změnily svět

Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu budou vyhlášeny 7. října, za fyziku 8. října a za chemii 9. října ve Švédsku. I když je těžké odhadnout, kdo z laureátů získá toto prestižní ocenění letos, vědecký svět nabízí řadu objevů, které si Nobelovu cenu zaslouží. Očekává se, že se v médiích a veřejnosti rozproudí debata o možných kandidátech a jejich přínosech.